Článek
Prezident Zeman říká, že naším největším nepřítelem je mezinárodní terorismus. Váš předchůdce generál Pavel na to reagoval, že mnohem větší nebezpečí je Rusko. Jak to vidíte vy?
Terorismus považuju v současné době za největší hrozbu, protože se dá velice těžko kontrolovat. Navíc si musíme uvědomit, že po rozbití Islámského státu dochází k vývozu teroristického know-how a může se velice lehce dostávat do Evropy. Za další závažnou hrozbu považuju všechny druhy hybridního válčení, od kybernetických útoků až po informační operace.
V čem Česko teroristé konkrétně ohrožují?
Nejde jenom o ohrožování České republiky, protože Česko zatím patří k těm bezpečnějším místům na světě. Terorismus ale zasahuje celou řadu států v Evropě, které jsou členy Evropské unie a NATO a se kterými máme společné závazky a cíle. Nemůžeme říct, že když je Česká republika bezpečná, tak se nás to netýká.
Je nebezpečné Rusko?
Co se týče Ruska, provedli jsme celou řadu analýz a hodnocení. Jsou to ale věci, které jsou v režimu utajení, a já nejsem ten, který by tyto věci měl říkat.
Co proti hrozbě terorismu armáda dneska dělá?
Armáda se aktivně účastní boje proti terorismu od roku 2002 na různých úrovních. Působíme ve státech, kde je riziko terorismu vysoké, kde je i vysoké riziko vývozu terorismu. Snažíme se pomáhat státům, které jsou kvůli terorismu vnitřně destabilizované, jako je Irák, Mali nebo Afghánistán, kde působíme řadu let.
Je třeba říct, že ve všech oblastech, kde působíme, jsme na základě pozvání těch států, protože ony problém vnímají a zcela evidentně si s ním samy nejsou schopny poradit. Ale nejde jen o terorismus, ale je to i nelegální migrace a vývoz know-how terorismu do Evropy.
Jak se vývoz terorismu za pomoci migrantů projevuje?
Vývoz know-how terorismu do Evropy není žádná jaderná fyzika. Jistě víte líp než já, že je spousta lidí, kteří žili v Evropě, nějakým způsobem se radikalizovali a pak šli bojovat společně s Islámským státem. Dneska máme informace o tom, že se tito lidé vracejí zpátky do Evropy, pohybují se po Evropě.
Náčelník Generálního štábu armády ČR Aleš Opata
Je to velice komplexní a složitý problém a armáda určitě není jediným nástrojem proti terorismu. Největší tíhu úkolů nesou zpravodajské služby a já říkám, že za ty roky se naučily velice dobře orientovat, velice dobře s tím pracovat.
Premiér Babiš řekl, že bychom měli přehodnotit naši účast v misích a že bychom měli vyslat znovu vojáky do bojové mise proti terorismu. Je pro to nějaký prostor?
To je politické hodnocení. Armády tyto věci zásadně neřeší, armáda je nástroj. Pokud politické zadání takové bude, tak armáda je připravena takové úkoly plnit.
Ptám se, jestli je poptávka v NATO nebo od Američanů, abychom se zapojili do nějaké bojové akce např. v Afghánistánu?
Znovu zopakuji: Armáda ČR není ta, která si žádá operace v zahraničí. Armáda plní politická zadání, a pokud politické zadání takové bude, tak je armáda splní jako za uplynulých dvacet let. V Afghánistánu máme jasné zadání podporovat vládu a cvičit ozbrojené složky, což se ne vždy daří úplně stoprocentně, protože je to stát s vnitřním ozbrojeným konfliktem.
Jak to teď v Afghánistánu vypadá?
Situace v Afghánistánu je komplikovaná. Nemusíme si nic nalhávat. Na druhou stranu jistým optimismem mě naplňuje volební účast v nedávných volbách. Přesto, že v době voleb byly vedeny stovky útoků proti civilnímu obyvatelstvu, proti volebním místům, celá řada lidí se voleb účastnila.
Afghánistán je rozpolcená země, ale nejde jen o vnitřní ozbrojený konflikt mezi Tálibánem a mezi vládou Afghánistánu. To by byl jednoduchý pohled. Těch hrozeb, problémů je tam daleko víc. Fungují tam teroristické organizace, organizovaný zločin, jsou tam klanové války v některých oblastech.
Mezi českými politiky se rozrůstá skepse vůči afghánské misi. Bývalý ministr zahraničí Zaorálek řekl, že jsme se v Afghánistánu ocitli v bažině, ze které není cesta ven, lepší by bylo se odtud stáhnout. Nemá v tom pravdu?
Nemám zásadní problém s jakoukoliv diskusí vedenou na politické úrovni na téma našeho setrvání v Afghánistánu. V demokratické zemi je diskuse zcela legitimní, ale armáda to neřeší, protože pracuje na základě politického zadání. Teď jsme dostali mandát na dva roky, abychom v Afghánistánu působili v rámci operace Resolute Support, a dokud mandát bude platný, tak tam budeme působit.
Vy asi nejlépe víte, jaká je tam situace. Není marnost tam setrvávat, když vojenská přítomnost k ničemu nevede?
Žádná operace tohoto typu se v zásadě nikdy nevyřeší jen vojensky. Aby stát byl bezpečný a prosperoval, jsou důležitá politická vyjednávání. A k těm to dneska směřuje, začínají se rozjíždět politické dialogy s Tálibánem.
Armáda, která nese tíhu operací a plní úkoly v Afghánistánu, musí cítit podporu, a to primárně od armádního velení.
České jednotky pomáhají s výcvikem afghánské armády. Má to smysl?
V současné době pomáháme s výcvikem převážně speciálních sil afghánské armády, které nesou velkou tíhu vojenských operací. Určitě jsou to jedni z nejlepších afghánských vojáků a jejich úroveň se zlepšuje, takže v tom smysl vidíme.
Ještě se vrátím k výroku Lubomíra Zaorálka, že by bylo lépe se z Afghánistánu stáhnout. Generál Řehka na to expresivně reagoval a řekl, že mluvčí Tálibánu by to neřekl lépe. Ministr obrany Metnar po kritice, že by vojáci neměli vstupovat do politické diskuse, řekl, že Řehka za to bude kázeňsky potrestán. Souhlasíte s tím potrestáním?
Uvedl bych věci na pravou míru. Jedná se ne o kázeňské potrestání, ale kázeňské řízení, což je proces, a výsledkem toho řízení může být kázeňský trest, nebo to může být zastavení tohoto řízení. My jsme to s generálem Řehkou probrali a prodiskutovali a máme v tom jasno. Za nás je ten proces uzavřený.
Jak?
Určitě nebudu řešit kázeňské řízení s generálem Řehkou cestou médií.
Také váš výrok po srpnovém útoku na české vojáky, že nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky, vyvolal kritiku a také spekulace o možné odvetě. Řekl byste ho, kdybyste věděl, co to způsobí?
Řekl bych to znova, protože armáda, která nese tíhu operací a plní úkoly v Afghánistánu, musí cítit podporu, a to primárně od armádního velení. Musí vědět, že za nimi stojíme. Ten výrok musíte ale brát v kontextu, že při každé složité situaci přijímáme komplex opatření, abychom se podobné situace příště vyvarovali.
Nebyla to chyba s ohledem na to, jak se to vykládalo? Na ministerstvu obrany váš výrok podle mých informací vyvolal pozdvižení.
To nevím, jestli to vyvolalo pozdvižení, ale já si za svými slovy stojím.
Už se vyšetřilo, kdo a proč zabil při posledním útoku v Herátu psovoda Procházku?
Nikdy tyto věci nezveřejňujeme, protože to vždy souvisí s bezpečností vojáků.
Zjistilo se, zda to byla sólo akce, nebo šlo o organizovaný útok?
Máme dostatečné informace o tom, co se tam stalo, a přijali jsme soubor opatření, jak se podobných věcí do budoucna vyvarovat.
Armáda chce modernizovat, ale velké nákupy se stále vlečou. Neohrožuje bezpečnost to, že například stále není podepsán nákup izraelských radarů MADR?
Nebudu se vyjadřovat k jednotlivým projektům. Pro mě je zásadní, že cítíme silnou podporu ze strany ústavních činitelů a veřejnosti. Není to jen morální podpora, ale i příslib navyšování rozpočtu a také jeho předvídatelnost, protože žádný strategický projekt nelze uskutečnit přes noc.
Máme jasné priority a radary MADR k nim patří. My jsme odevzdali své požadavky a do akvizičního procesu nezasahujeme.
Nákup vyšetřuje Vojenská policie, co byste dělal, kdyby se nákup úplně zasekl?
Když to úplně zkolabuje, tak armáda určitě nějaké opatření najde.
Jak to vypadá s budováním výsadkářského pluku?
Rozšiřování schopností armády není jen o výsadkářském pluku. Musíme posílit v oblasti informačních a kybernetických operací. To je pro mě číslo jedna.
Od začátku roku začneme budovat velitelství kybernetických operací. Dále podle analýzy hrozeb a bezpečnostního prostředí jednoznačně potřebujeme ke dvěma brigádám, které máme, třetí manévrový prvek. A tím bude výsadkový pluk.
Všude chybí lidé, budete mít dost vojáků, abyste pluk naplnili?
Daří se nám rekrutovat dva tisíce lidí ročně, což je pro mě signál, že je armáda pro českou veřejnost atraktivní, má její důvěru a že lidé chápou, že bezpečnost České republiky není zadarmo.
V příštích letech ještě posílíme kampaň na sociálních sítích. Naše analýzy ukazují, že nebude nedostatek lidí ani do výsadkového pluku.
Budete pro výsadkáře kupovat novou techniku?
Výsadková jednotka je dobře vybavena, ale budeme muset výhledově navýšit množství ručních zbraní. Po roce 2020 budeme také muset nahradit útočná vozidla, která používá výsadkový prapor, průzkumný prapor a speciální síly.
