Generál: Referenda na Ukrajině jsou klička, aby Rusové mohli uvažovat o taktických jaderných zbraních

Válka trvá už půl roku. V poslední době se dočítáme zprávy o tom, že Rusové utíkají z Krymu, Ukrajincům se podařilo úspěšně zaútočit na ruskou leteckou základnu atd., na druhou stranu však také i o tom, že Rusové postupují směrem na Mykolajiv… Kdo má tedy aktuálně tzv. navrch?

Nedá se říci, že by dnes měla nějaká strana navrch. Rusko bylo donuceno aktivitou Ukrajinců v Chersonské oblasti a na Krymu přesunout část svých vojsk ze separatistické Doněcké republiky a z východního křídla. Výsledkem je, že Rusko posílilo schopnost obrany v oblasti Krymu a Chersonu, ale zbavilo se možnosti intenzivně působit v Doněcku, Siversku, Bachmutu. A Ukrajina stále nemá dostatek techniky a materiálu na velkou ofenzivu.

Situace na frontě zamrzla, ze všech stran slyšíme o opotřebovávacím charakteru konfliktu, žádná strana nemá výraznější a strategicky důležité územní ztráty a ani zisky. Je to pat.

Teď se bude čekat, která strana získá dříve nové síly a strategickou výhodu. Ale nejsem si jistý, že to uvidíme v tomto roce. Léto se chýlí ke konci, podzim bude krátký a v zimě, jakmile se zhorší klimatické podmínky, změní se i podmínky na frontě, bude složitější jednotky logisticky zabezpečit a pro vojáky přežít.

Jak se projeví ve válce bláto, zima, sníh? Budou muset armády změnit svou strategii?

Fronta ještě víc zatuhne. Povětrnostní podmínky už nedovolí nasazení velkých jednotek, rychlé přesuny a podobně. Jak říkáte, bude bláto, bude sníh a zima, ztíží se tím logistika. Nechci být prognostikem, ale pokud se nerozhodne válka do podzimu, a to se nerozhodne, protože pro to není žádný viditelný důvod, tak v zimě uvidíme v podstatě zákopovou válku, kdy obě strany konfliktu budou vyčkávat na jaro, doplňovat výzbroj, techniku, materiál.

Bude záležet na tom, co Rusové udělají v anektovaných oblastech, zda se jim podaří uspořádat referenda o připojení k Rusku. To by způsobilo výraznou změnu charakteru konfliktu. Protože připojením těchto oblastí k Rusku by Ukrajinci vlastně útočili proti Rusku. A tady by už bylo možné abstraktně uvažovat o tom, že by Rusové mohli proti Ukrajině použít taktické jaderné zbraně. Hovoří o tom, že by je použili v případě, pokud by byla ohrožena jejich územní integrita atp. Znamená to, že by mohli být ochotni použít taktické jaderné zbraně i v případě útoků Ukrajinců na Krym, na kterém jim hodně záleží.

Myslíte, že to je skrytá strategie Rusů, důvod, proč referenda chtějí uskutečnit? Aby mohli použít taktické jaderné zbraně, a ještě to světu představili jako vlastní obranu?

Ano, ale nejen pro tuto skutečně mezní vojenskou variantu. Dává jim to jakousi právní kličku, i když ji kromě nich nikdo jiný samozřejmě neuznává. V podstatě by tím získali území, řekli by, že je jejich a že ho musí bránit. Nevím, zda by se k tomu uchýlili v Luhanské či Doněcké oblasti, ale u Krymu bych tomu věřil víc. Ten byl v jejich rukou od roku 1783, kdy jej anektovala carská říše – dekádu po svém vítězství nad Osmanskou říší v bitvě u Kozludži –, a zůstal jim až do roku 1954, kdy sovětská vláda předala Krym pod správu Ukrajinské sovětské socialistické republiky. A v roce 2014 si ho vzali znovu.

Rusko na Krymu investovalo desítky miliard dolarů, aby zkvalitnilo infrastrukturu. Postavilo most přes Kerčský průliv, snažili se udělat z Krymu výkladní skříň Ruska, velký rekreační resort. Samozřejmě, že hraje roli i vojenská část. Kdo má Krym, má i Sevastopol, vojenské základny v Černém moři. To je pro ruskou armádu, respektive námořnictvo, životně důležité. Nechtějí o to přijít, a proto mohou být nervózní, že se Ukrajině daří útoky v relativní hloubce Krymu, např. ty na leteckou základnu Saky. A je jedno, jestli za tím stojí ukrajinská raketa, nebo jestli se útok podařil díky speciálním silám či partyzánskému hnutí. V každém případě je to destabilizace velké části Krymu, boje z první linie se přenesly i do hlubokého týlu.

Ti Rusové, kteří tam vedli život pod ruskou federací, nebo tam jezdili na dovolenou, se dostávají do velmi blízkého kontaktu s válkou, ztrácejí pocit bezpečnosti a nedosažitelnosti a vidí, co se skutečně děje.

Myslíte, že takové podobné útoky Ukrajinců by mohly Rusko vyprovokovat k použití taktických jaderných zbraní? Nebo k tomu by Rusové přikročili, až pokud by při útoku zemřeli i civilisté?

Lokální útoky na vojenskou infrastrukturu nebo infrastrukturu, jako jsou mosty atd., to rozhodně není důvod, proč použít tento typ taktických zbraní. Důvodem by mohlo být, pokud by Ukrajinci zrealizovali velkou ofenzivu, která by byla úspěšná, a ukrajinské jednotky by relativně rychle postupovaly na Krym nebo v Chersonské oblasti a Rusové by je nebyli schopni zastavit konvenčními zbraněmi.

Ale taková úspěšná ofenzíva by byla skutečně velká změna charakteru války. Jak jsem již zmínil, Ukrajinci jsou dnes schopni zpomalovat postup Rusů, působit jim lidské i materiální ztráty, ale nejsou schopni vygenerovat takovou sílu, hlavně z hlediska techniky a materiálu, aby mohli Rusy z obsazených území vytlačovat.

Použití taktických jaderných zbraní by pro Rusko nebyl žádný přínos. Jaderné zbraně zlikvidují vše, nejen lidi a techniku, ale na dlouhá léta i životní prostředí v oblasti použití. Kvůli povětrnostním vlivům se radioaktivní spad šíří nekontrolovaně a může zasáhnout nejen obránce, ale i útočníka a okolní státy. Stále si myslím, že taková situace nenastane, není to pravděpodobné. Ale jak se říká, zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Může se stát cokoliv a je dobré počítat i s touto krizovou variantou a nebýt překvapen.

Jak by reagoval na taktické jaderné zbraně NATO a celý svět? Nemohl by se konflikt rázem rozrůst?

Pokud by Rusko použilo tyto zbraně na Krymu nebo ve východní části Ukrajiny, tak není důvod, aby Severoatlantická aliance zasahovala. Ta by musela zasáhnout jen ve chvíli, kdy by byly napadeny její státy.

Nebyl by však takovým krokem svět zděšený natolik, že by i národy volaly po tom, aby se válka „zastavila“?

Rusko by ztratilo kredit v očích Indie, Číny a dalších zemí, které se ještě nezřekly jeho podpory. Pokud by viděly, že Rusko je bezskrupulózní a je schopno použít takové zbraně v podstatě vůči komukoliv, tak by se jakákoliv další podpora ukázala jako neúnosná. Určitě by použití taktických jaderných zbraní změnilo geopolitickou scénu.

Kam by Rusko takovou taktickou jadernou zbraň namířilo? Přece si nezničí území, o které má zájem…

To nevíme. Taktické jaderné zbraně mají relativně nízkou sílu, mají tedy i omezený dosah. Je to taková hodně „vylepšená“ termobarická zbraň. Zasaženým územím lze po určité době projít v ochranných prostředcích, současná vojenská technika je konstruována na to, aby mohla v podmínkách jaderného úderu působit. Pokud by byla zbraň použita proti městu typu Kyjev nebo Charkov, tak by tato zbraň měla podobný efekt jako zbraně Američanů, které použili na Hirošimu a Nagasaki. Ty měly za úkol zlomit vůli Japonců dál vést válku na území Japonska, a zamezit tak ztrátám amerických vojáků, které se v pokračujícím konfliktu očekávaly. Je otázka, jestli by to i v případě Ukrajiny vedlo ke kapitulaci, a je otázka, jaká by potom byla pozice Ruska. Druhá světová válka a válka na Ukrajině nejsou souměřitelné. A pro uklidnění veřejnosti je nutno opět dodat, že s touto útočnou variantou použití jaderných sil Rusko ve své doktríně nepočítá.

Poslední zprávy jsou, že Rusové postupují na Mykolajiv. Co je nyní cílem Rusů?

Potřebují takový zisk území, aby to mohli vyhlásit za strategický úspěch své „speciální operace“ na Ukrajině. To, co dnes mají, není žádný strategický úspěch, protože odstranění prozápadní vlády Volodomyra Zelenského a ustavení proruského loutkového režimu se nepodařilo. Jediné, co zatím Rusko získalo, je v podstatě kompletní Luhanská oblast. Teď chtějí Doněckou oblast, ale v ní postupují poměrně pomalu. Co se jim také daří, je udržení oblastí na jihu, tedy pozemní koridor mezi Krymem, separatistickými republikami DLR, LLR a Ruskem. Ale není to cíl. Nemohou v Chersonské, Záporožské nebo Doněcké oblasti zahájit referendum o připojení k Rusku, protože je ještě celé nezabrali.

Vladimír Putin nemůže přestat válčit na Ukrajině, protože by nebyl schopen smysluplně představit Rusům něco, čeho dosáhl. A Ukrajina nemůže ukončit válku, protože chce území nazpět. Je samozřejmě otázka, jestli ta území, která měla do února 2022 nebo do roku 2014.

Britský generál míní, že by se Ukrajincům mohlo podařit postupovat na Cherson. Neeskaloval by se však tím konflikt ve chvíli, kdy by Rusové získali pocit, že ztratí koridor na Krym?

Aby mohli přejít do ofenzivy, kterou Ukrajinci vyhlašují už přes měsíc, ale zatím se nic moc neděje, potřebují naakumulovat velké množství materiálu, techniky a vojáků. Ukrajinci nemají problém s vojáky, ale mají problém s materiálem a technikou, které nemají tolik jako Rusové. I když Rusové vytahují archaické tanky, tak pořád jich mají víc než Ukrajinci.

Protože Ukrajinci vyhlásili ofenzivu, tak Rusové přesunuli několik desítek tisíc vojáků do Chersonu. Ukrajina tak přišla o moment strategického překvapení. Aby byla ofenziva úspěšná, musela by být vybavená velkým množstvím tanků, dělostřelectva, protitankových prostředků, letadel, vrtulníků. A to si myslím, že Ukrajina i přes značnou pomoc podporujících zemí ještě nemá.

Co se pode vás děje v Záporožské jaderné elektrárně?

Je to významný prvek kritické infrastruktury státu. Je to zároveň velká část informační války. Rusové budou tvrdit, že na elektrárnu střílí Ukrajinci, že to jsou ti, kteří mohou způsobit jadernou katastrofu, Ukrajinci budou tvrdit, že Rusové umisťují do elektrárny munici atd. – což mimochodem může být pravda, protože to Rusům dává jistotu, že na ně nebudou Ukrajinci střílet. Tím by se dopustili toho, co Amnesty International ve svém reportu vyčítá Ukrajině, že umisťuje své vojsko do civilních objektů.

Když už Rusko obsadilo elektrárnu, tak za nejvěrohodnější zprávy pokládám takové, že Rusko chce elektrárnu využít, odpojit od ukrajinské energetické soustavy a připojit ji na tu ruskou. Tím oslabí Ukrajinu hospodářsky.

Jak nahlížíte na zprávu Amnesty International? Je podle vás pravda, že Ukrajinci umisťují vojáky do civilních objektů schválně? Kritici tvrdí, že Amnesty svým reportem akorát nahrála Kremlu…

Je strašně složité „správně a krátce“ odpovědět. Je něco jiného psát reporty o porušování lidských práv, korupci či zneužití pravomocí v míru, anebo popisovat zločiny ve válce. Válka potřebuje jinou optiku. V žádném konfliktu ani jedna ze stran, ať už ta útočící, nebo ta bránící se, není schopná plně zajistit bezpečí obyvatelstva. Není schopná zabezpečit, aby se boje vedly jen tam, kde civilisté nejsou.

Když Amnesty psala, že se mají vojáci zdržovat v kasárnách nebo mimo města, tak se dopustila velkého zjednodušení toho, jak vypadá situace při konvenčním konfliktu v zastavěné aglomeraci. Protože když se ve 21. století válčí, tak se válčí všude. Válčí se ve městech, válčí se na poli, válčí se v elektrárnách, na frontě i hlubokém týlu. Válčí se tam, kde na někoho někdo útočí, tam, kde je třeba něco nebo někoho bránit. A navíc, tento konflikt má značnou dávku asymetrie – útočník je několikanásobně větší a silnější než obránce, a proto musí obránce, aby přežil, hledat a používat i nekonvenční taktiky.

Osobně si Amnesty International velmi vážím za její práci. V tomto případě je ale chybou načasování a nevyváženost reportu. Každá organizace, která vydává podobný report, ale také kterýkoli novinář či uživatel sociální sítě si musí uvědomit, jak může být jeho informace zneužita či použita v informační doméně válčícími stranami. Je jasné, že tady Amnesty jednoznačně nahrála Rusům.