Gayové se zlobí na Sněmovnu. Blokuje jim zákon o adopcích

„Je to tam rok a poslanci ani nebyli schopni říci, zda s tím souhlasí. Zákon tam leží a nic se neděje. Stejnopohlavní rodiny tu jsou, mají problémy a nikdo je nechce řešit,“ řekl Právu Jan Kozubík z platformy pro rovnoprávnost Proud.

„Některé věci by se daly řešit i soudní cestou. Některé paragrafy v zákonech jsou i podle ombudsmanky protiústavní a diskriminační. V budoucnosti by to mohl řešit i Ústavní soud. Mohl by vyškrtnout paragraf o tom, že registrované páry nesmějí adoptovat děti, a tím pádem by se to vyřešilo,“ dodal.

Za zjevně protiústavní považuje současný stav i Jiří Dienstbier (ČSSD).

„Náš právní řád nezakazuje lidem s homosexuální orientací adoptovat děti. On jim to zakazuje až v momentě, kdy vstoupí do registrovaného partnerství. To je zjevná absurdita. Je to protiústavní,“ řekl Právu.

Ke stejnému stanovisku došla při výkonu své funkce i veřejná ochránkyně práv.

„Začátkem loňského srpna jsem vydala zprávu o šetření, která se vztahovala ke dvěma mužům, z nichž jeden požádal o svěření dítěte do adopce a nebyl k řízení puštěn, protože žije v registrovaném partnerství,“ popsala Právu Šabatová.

„Já jsem konstatovala, že úřad nepochybil, jelikož toto je dáno zákonem. Takže problém je v zákoně. Považuji ho za diskriminační,“ dodala.

Situace by se podle jejího mínění značně narovnala, pokud by Sněmovna schválila poslanecký návrh, který dovoluje registrovaným partnerům osvojit si dítě druhého partnera. Dítě by pak bylo dítětem obou a získalo by tak veškerá práva a třeba i dědické nároky.

„Jedná se i o to, aby druhý z partnerů, který není biologickým rodičem, mohl získávat informace, vyzvedávat dítě ve školce a podobně,“ vysvětlila Právu předkladatelka zákona Radka Maxová (ANO).

Jenže na zákon se ve Sněmovně od září leda práší. I když byla novela zařazena na několik schůzí Sněmovny, vždy dostaly přednost vládní návrhy a na tento poslanecký nedošlo. A to ani přesto, že se pod něj podepsali zástupci všech poslaneckých klubů vyjma lidovců.

Ti budou podle předsedy svého klubu Jiřího Miholy zřejmě jednotně hlasovat proti, ačkoli závazné hlasování k normě nedoporučí. Závazné hlasování navíc nebudou mít pravděpodobně ani jiné partaje – odpůrci a příznivci se totiž najdou v každé zvlášť. Strany tak tentokrát zřejmě nebudou hlasovat jednotně.

„Jsem ve funkci přes rok a ani jednou jsem nedal závazné hlasování. Nemyslím si, že k němu přikročím nyní. Necítím, že by měl někdo z klubu jiný názor, a jako poslanci tento zákon nepodpoříme. Jsme toho názoru, že práva dětí dostatečně zabezpečuje současná legislativní úprava,“ řekl Právu.

Kritik homosexuální lobby, bývalý Klausův pobočník Petr Hájek tvrdí, že zákon zlikviduje tradiční pojetí rodiny a je podle něj pomyslnou bránou do pekla.

„Je to snaha o revoluci salámovou metodou. Nakonec se asi podaří, protože česká společnost nechápe, jak fatální důsledky to může mít – dojde ke zničení rodiny, manipulování s dětmi, odebírání dětí různým způsobem tak, jak to vidíme v Norsku,“ řekl Právu.

Za vznikem normy stojí podle jeho názoru bohatá homosexuální lobby. „Je to strašné, je to zlé, ale to je tak všechno, co o tom můžeme říci, než většinové společnosti dojde, že pod homosexuálními heslíky a salámovými půlkroky a kroky se připravuje zničení rodiny,“ dodal.

Normu by měli mít poslanci na programu schůze, která začne 28. dubna. Dienstbier doufá, že k projednání konečně dojde.

„Tady jde o ochranu práv dětí, které už v těchto stejnopohlavních rodinách žijí. V případě, že by se cokoli stalo s biologickým rodičem, tak je pro dítě nejlepší, aby zůstalo zajištěno druhým partnerem, aby mohlo zůstat v prostředí, které je mu nejbližší a kde má předpoklady pro svůj rozvoj,“ řekl Právu.

Sám zastává názor, že by v budoucnosti měla být homosexuálním párům umožněna i adopce dětí z dětského domova. Totéž požaduje i platforma gayů a lesbiček Proud.

„Je však jedno, jestli o adopci žádá homosexuální, nebo heterosexuální pár – vždy je potřeba dbát na nejlepší zájem dítěte,“ dodal Dienstbier.