Gajdůšková zmátla ČSSD smířlivostí k církvím

Místopředsedkyně Senátu a ČSSD Alena Gajdůšková šla na jednání s tím, že chce přesvědčit církve, že je potřebné redukovat výplatu 59miliardové finanční náhrady, že musí být vydávání majetku církvím pod veřejnou kontrolou a že není možné vydat budovy na Pražském hradě.

Po schůzce ale připustila, že je možné, že je církevní představitelé nakonec přesvědčí, že výše náhrad, navíc rostoucí podle inflace, je přiměřená a že není zákon třeba měnit.

„Jestli se společně dopracujeme toho, že je potřeba změnit zákon, tak to tak proběhne, ale nemusí se tak stát,“ řekla Gajdůšková. Bylo to na dotaz, zda je možné, že ustoupí z požadavků, když je druhá strana přesvědčí, že se mýlili.

„Možná se přesvědčíme, že je vše jinak, a budeme hledat jiné řešení,“ dodala. Také přivítala, že o budovách na Hradě vyjednává kardinál Dominik Duka s prezidentem Milošem Zemanem.

Církve souhlasí s jediným požadavkem ČSSD, že by mělo být vracení majetku co nejvíce transparentní a že by mohla vzniknout vládní skupina, která bude na vracení dohlížet.

S tím, že nakonec církvím ustoupí, ale nesouhlasí vedení ČSSD. „Nedokážu si představit, že bychom ustoupili z našeho požadavku revize celkové výše finančních náhrad, které církve dostanou v budoucích letech,“ řekl Právu šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podle něj o tom, že jsou náhrady nespravedlivé, není potřeba dlouze diskutovat. „Rozsah náhrad není spravedlivý vůči restituentům, kteří byli od státu odškodňováni na začátku 90. let. A je to také nepřiměřené vůči ekonomické situaci státu,“ dodal Sobotka.

Stejně mluví i místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. „Vylučuji, že bychom ustoupili. Finanční náhrady jsou nespravedlivé a situace při vydávání majetku je naprosto netransparentní. Požadujeme jasnou změnu přístupu především od katolické církve,“ řekl Právu.

Církve ustupovat v těchto bodech nehodlají. Sekretář České biskupské konference Tomáš Holub uvedl, že by se měla komise sejít znovu v lednu a na této schůzce by měli zástupci ČSSD a ANO předložit argumenty, proč si myslí, že finanční náhrada je nespravedlivá.

Vyjednavač ANO Martin Stropnický po schůzce s církvemi uvedl, že stále vidí restituce kriticky, ale že nechtějí vést mediální válku. „Nechceme si posílat vzduchem nějaká svalnatá prohlášení,“ uvedl. „Výchozí pozice je na obou stranách pevná, není to tak, že se necháme během chvilky přesvědčit, že je vše v pořádku a že se vším souhlasíme,“ uvedl Stropnický.

Církve mohou do konce roku požádat o vrácení majetku v hodnotě 75 miliard. Katolická církev, která žádá o 98 procent majetku, podle Holuba podala už přes 90 procent žádostí, které podat chtěla. Za nevydaný majetek mají církve a náboženské společnosti dostat 59 miliard. Během třiceti let splácení se kvůli inflační doložce tato částka může vyšplhat na 96 miliard.

ČSSD si dala také za úkol dosáhnout, aby katolická církev nezískala na Hradě žádnou z devíti budov, o které požádala. Kardinál Duka se snaží domluvit s prezidentem Zemanem, že o tyto budovy nebudou usilovat, pokud stát církvi přenechá dvě nemovitosti v blízkosti katedrály, které má církev v dlouholetém pronájmu. Duka v pondělí uvedl, že se rýsuje dohoda o tom, že si objekty se státem vzájemně darují. Tuto smlouvu by podle něj mohli podepsat do konce roku.

„Církve ty budovy mohou užívat, ale není naprosto nutné, aby církve vlastnily objekty v areálu Pražského hradu,“ reagoval Sobotka. Pokud se stane premiérem, bude moci jeho vláda do případné směny zasáhnout.