Fremr zvažuje, že se vzdá kandidatury na soudce ÚS

Fremr chce s rozhodnutím počkat na výsledky prověrky, kterou zadal prezident Petr Pavel. Ten jmenování Fremra zatím odložil. To on sám přivítal.

„Kdybych, a zvažuji stále tuto alternativu, rezignoval nyní, tak mám velkou obavu, že by to mohlo být doznání. A některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá,“ řekl Fremr.

Podle něj jsou obvinění „opravdu závažná“ a „z větší části nepodložená,“ uvedl Fremr.

„Upřímně řečeno, pro mě dnes v této chvíli nejsou primární ty ambice stát se ústavním soudcem, ale vypořádat se nějakým uspokojivým způsobem s těmi obviněními, která proti mně kritici vznášejí. Ta otázka, jestli se stanu, nebo nestanu ústavním soudcem pro mě v tuto chvíli ustupuje do pozadí,“ vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi.

Podle informací Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Fremr v letech 1983 až 1985 odsoudil za emigraci 172 lidí.

Fremr v rozhovoru uvedl příklady, že se za minulého režimu soudily věci, které jsou nyní naprosto legální, například příživnictví, tedy trestání lidí za to, že nejsou v zaměstnaneckém poměru. Vzpomenul i trestný čin spekulace, nákupu věcí za účelem jejich dalšího prodeje se ziskem. „To je věc dnes naprosto legální,“ řekl.

Řekl také, že případy se soudcům přidělovaly například podle písmen, na něž začínalo jméno obžalovaného, a „nešlo ovlivnit, jestli je to opuštění republiky, nebo krádež“.

O kauze Olšanských hřbitovů řekl, že šlo určitě o politickou kauzu. V případu šlo o poničení náhrobků trojicí mladíků. Fremr odsoudil i Alexandra Etreta, jehož doznání si vynutila při výslechu StB. Ten na hřbitovech přitom vůbec nebyl. U přelíčení pak říkal, že přiznání bylo vynuceno, soudce na to ale nedbal. Nyní Fremr tvrdí, že nevěděl, že proces byl zrežírovaný StB.