Freeride jezdci předvádí v Praze svůj talent na zemi i ve vzduchu. Pod kola jednoho z nich jsme si lehli

„Začali jsme před půlhodinkou, zatím se zahříváme,“ říká nám Daniel Miler, jeden z vystupujících bikerů a promotér adrenalinových show. Stojíme s ním na osm metrů vysoké věži s rampou zvané Big Air, ze které se jezdci rozjíždějí. Najíždějí na protější menší rampy, které je vynášejí až deset metrů do vzduchu.

I když necelé desítce sportovců trénink sotva začal, už předvádějí ve vzduchu parádní triky. „Někdo dělá triky víc gymnastické, někdo víc stylové,“ vysvětluje Miler.

„Jsou to salta popředu, pozadu, různé točky do strany, pouštění řídítek, ‚supermany‘, záleží, co nám gravitace dovolí,“ vyjmenovává je další z jezdců Zdeněk Pešek. „Tady se toho dá udělat hodně, protože toho času máme ve vzduchu mnoho,“ směje se tento freestyle BMX (zkratka z angl. bicycle motocross – pozn. red.) jezdec.

„Já už se tomu věnuju 21 let, ale musím říct, že je to opravdu tak různorodý sport, že mě furt baví, a to mě drží v tom, abych se neustále zlepšoval a tím sportem se i bavil a užil si ho,“ vypráví freeride MTB (zkratka z anglického mountain bike – pozn. red.) jezdec a cestovatel Tomáš Zejda.

I přes své zkušenosti prý bývá občas při jízdách nervózní. „Myslím si, že by se člověk měl trochu bát a přistupovat k tomu zodpovědně, aby se nic nestalo. Ale zároveň se samozřejmě snažit posouvat, aby diváci dostali co nejlepší show,“ říká Zejda, který má na kontě i nedávné sjezdy hor v Nepálu a Africe.

Jak nám všichni tři bikeři potvrzují, kromě adrenalinu jsou součástí jejich aktivit i úrazy.

„My jsme všichni polámaní, patří to k tomu jako ke každému sportu. Bez nějakých zlomeninek se to neobjede. Máme tady teď na Bike Festu měkký nafukovací dopad, takže to riziko to zmenší, nic vážného by se nám nemělo stát,“ ukazuje Miler do dálky na nafukovací dráhu naproti.

To Václav Kolář se už 27 let věnuje biketrialu, sportovní disciplíně, při které jezdec na speciálním kole zdolává různé umělé i přírodní překážky. Naší kameře předvedl podle jeho slov „lehčí kousky“, na víkendovou show ale sliboval ještě lepší triky.

Ty předvádí, na rozdíl od „rozlítaných“ kolegů vedle, převážně na zemi. Skáče třeba na střechy aut nebo balancuje na předním či zadním kole. Pyšní se už dvanácti tituly mistra světa v biketrialu.

„Je to o tom tréninku, v jaké formě se člověk udržuje. Protože když se člověk jednou něco naučí, tak mu to nezůstane, musí si to pořád obnovovat a furt trénovat dál a dál, aby to pořád zvládal,“ myslí si.

Redaktorka Novinek věřila v jeho schopnosti tak moc, že Václavu Kolářovi posloužila jako figurantka – nataženou na zemi ji jezdec na kole přeskakoval, skákal jí jen pár desítek centimetrů od hlavy. „Ruce u těla a nehýbej se,“ nařizoval před ukázkou.

„Bunny hopem (vyhozením kola do vzduchu – pozn. red.) je to jednoduché, stačí ho umět,“ vysvětluje biker, že pro něj úvodní skoky zas tak náročné nebyly.

„Ale když potom jezdec skáče přes člověka hodně trialově a rychle, tak pak už je to o přesnosti, abych mu nic neudělal. A já jsem si dneska věřil,“ usmívá se Kolář spokojeně.