Článek
Podle Foltýna lze bod 13 společného prohlášení srovnat s principem zdůrazněným v tzv. Tallinském manuálu, který pojednává o útocích v kyberprostoru.
„Dle Tallinského manuálu lze vojensky reagovat na kybernetický útok takové intenzity, jehož následky budou srovnatelné se škodami způsobenými útokem reálnými zbraněmi ve fyzickém prostoru,“ vysvětlil Foltýn.
Vládní koordinátor strategické komunikace navíc uvedl příklad, kdy by se takový kybernetický útok dal srovnat s tím konvenčním.
Rusko plánovalo zavraždit šéfa německé zbrojovky Rheinmetall
„Je tedy jedno, jestli byla elektrárna zničena pumami, nebo hacknutím infrastruktury a následným výbuchem chladicího okruhu. Kybernetické hrozby jsou jedním z nástrojů tzv. hybridního působení, je tedy logické, že uvedený princip bude platit pro všechny typy hybridního působení,“ dodal.
Foltýn tak reagoval na dotaz Novinek, co NATO myslí bodem 13 společného prohlášení k summitu ve Washingtonu. „Znovu zdůrazňujeme, že hybridní operace proti spojencům by mohly dosáhnout úrovně ozbrojeného útoku a mohly by vést Severoatlantickou radu k uplatnění článku 5 Washingtonské smlouvy,“ stojí v prohlášení.
Podle Foltýna tímto bodem NATO zdůrazňuje, že Rusku už hybridní hrozby nemusí projít beztrestně. „Jsou jasným postojem, který slouží k odstrašení,“ uvedl dále bezpečnostní analytik. „Je jen dobře, že kremelský režim dostává jasné varování, čímž pravděpodobně takové aktivity klesají,“ uzavřel.
Ruské sabotáže
Ruské sabotáže či hybridní útoky v posledních měsících výrazně nabývají na intenzitě. K jednomu takovému došlo i v Praze, když se muž z Jižní Ameriky zkraje června dopustil žhářského útoku na autobusy MHD v Praze. Existuje podezření, že byl napojený na Kreml.
Polsko zase vyšetřuje květnový žhářský útok na největší varšavské nákupní centrum, přičemž v souvislosti s ním polské úřady zadržely devět osob napojených na Rusko. Francouzské úřady zase v červnu zadržely rusko-ukrajinského muže, který údajně vyráběl bomby jako součást sabotážní kampaně organizované Moskvou.
Co říká článek 5
- Citace ze Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
- Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každého z členů reprezentuje jeden jeho zástupce (v případě ČR velvyslanec Jakub Landovský). Tato rada rozhoduje jednomyslně, ale to neznamená, že se do případné odpovědi musí zapojit všechny členské státy.
Američané vyhlásili stav pohotovosti na základnách v Evropě
