Foldyna: Vyloučení se bránit nebudu

„Slyšel jsem to také,“ řekl Právu o svém možném vyloučení ze strany Foldyna. „Nic ofi­ciálního ale nevím. Naprosto nečekaně jsem dostal pozvánku na předsednictvo, a to není obvyklé. Takže možné to je,“ dodal.

Pokud by Foldynu předsednictvo ČSSD vyloučilo, může se proti rozhodnutí odvolat ke sjezdu strany. Ten ale bude až na jaře 2021. Poslanec však Právu přiznal, že to učinit nehodlá. „Já se nebudu obhajovat. Nemám se proti čemu hájit. Dělám stejnou politiku léta. Ať si to srovnají ve svých hlavách ti, kteří přivedli ČSSD ke třem procentům (v eurovolbách), kdo dělá politiku dobře a kdo špatně,“ dodal.

Zdůraznil, že pokud jej soc. dem. vypudí, z politiky určitě neodejde. Otevřená vrátka si nechává ke svému možnému přestupu k Trikolóře Václava Klause ml. „Teď je to předčasné,“ řekl Foldyna.

Že Foldynu předsednictvo soc. dem. vyhodí, nevyloučil v rozhovoru pro sobotní Právo ani předseda Jan Hamáček: „Nechci předjímat, jak to dopadne, ale budeme se věnovat tomu, co pan kolega Foldyna v posledních dnech a týdnech předvádí.“

Reagoval na Foldynova slova, že někteří poslanci ČSSD chtějí za týden hlasovat o ústavní žalobě na prezidenta Miloše Zemana tajně, aby se svými hlasy mohli kšeftovat.

„My si to s Jardou Foldynou vyřídíme na stranické půdě. Posledním prohlášením zašel hodně přes čáru. Kolegové z klubu se cítí jeho vyjádřením dotčeni, nikdo se k žádnému kšeftování nechystá,“ řekl Hamáček s tím, že řešit jeho výroky bude i poslanecký klub.

Foldyna dlouhodobě drásá vedení strany svou kritikou ministryně práce a soc. věcí a místopředsedkyně Jany Maláčové a ministra zahraničí Tomáše Petříčka. V partaji se vymyká také svými ostrými výroky na adresu menšin a LGBT komunity. Nelíbí se mu ani prounijní politika soc. dem.

Foldyna je poslancem od roku 2010, členem strany je od roku 1989. Od roku 2000 je se čtyřletou přestávkou mezi lety 2012 a 2016 zastupitelem v Ústeckém kraji, od roku 2003 do loňska byl zastupitelem i v Děčíně. Mezi dubnem 2018 a březnem 2019 byl místopředsedou ČSSD.

Oranžové předsednictvo se bude také zabývat návrhem na zrušení 17 místních buněk z 26 v Ostravě. Podporuje to nejen tamní šéf soc. dem. a místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel a ministr kultury Lubomír Zaorálek, ale i např. místopředseda strany Ondřej Veselý.

„V Ostravě funguje poloma­fiánský model,“ komentoval situaci pro Právo Veselý s tím, že město se pokusilo ovládnout pár jedinců, kteří si do strany přivedli příbuzné a černé duše.

„Není to v souladu s ideologií ČSSD. Tento polomafiánský model fungování v Ostravě byl tak zjevný, že likvidoval jakékoli volební výsledky na severní Moravě. Jsem rád, že se moravskoslezská organizace strany stmelila a jasně řekla, že toto není možné,“ dodal Veselý.

Naopak Hamáčkův poradce Michal Hašek míní, že strana by buňky rušit neměla.

„Odkaz na výsledky komunálních voleb jsou jen jasnou záminkou pro čistku, která do demokratické strany nepatří, stejně tak by se šlo ptát na vyvození odpovědnosti za prohrané krajské volby 2016 i fatální porážku ve sněmovních volbách 2017, kdy byl na poslední chvíli celostátním lídrem Lubomír Zaorálek,“ napsal na Facebook.

„Ostrava bývala baštou ČSSD, než přišlo OKD a srazilo nám vaz. Tam je primárně třeba hledat příčinu brutálního propadu z dříve obvyklých 30–40 procent voličské podpory na nynější pouhopouhé jednotky procent,“ dodal Hašek.