Článek
Ve sporu šlo o část občanského zákoníku, kterou v roce 2021 vyložil Nejvyšší soud překvapivě tak, že se právnické osoby nemohou domáhat zadostiučinění za zásah do dobré pověsti, na rozdíl od fyzických osob.
Podle pléna se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou však nemá být ochrana ústavních práv teoretická a iluzorní, ale praktická a účinná. „Nemožnost právnických osob požadovat na odčinění nemajetkové újmy přiměřené zadostiučinění představuje zákonné omezení jejich základního práva na ochranu dobré pověsti,“ konstatoval Jirsa.
Plénum sice projednalo návrh na zrušení části občanského zákoníku, k tomu nakonec ale soudci nepřistoupili a rozhodli, že postačí použít analogicky stejné prostředky, jaké zákoník zmiňuje při ochraně proti nekalé soutěži.
Ústavní soud se ve středu vyjádřil obecně k úpravě, verdikt v konkrétním sporu Milionu chvilek a Filipa plénum rozhodne ještě samostatně.
ÚS: Nesklouznout ke zneužití
Soudci ale také jedním dechem dodali, že právo na ochranu pověsti nelze zneužívat k různým žalobám, které by měly za cíl omezovat či penalizovat svobodu projevu například u novinářů, odborů, akademiků či whistleblowerů.
„Důsledkem takto vedených soudních sporů může být oslabení svobodné veřejné diskuse a občanské společnosti, k níž se přímo hlásí preambule Ústavy a která je důležitou pojistkou demokracie a právního státu. Je zejména na soudech, aby v jednotlivých případech odlišovaly výkon práva hodný ochrany od šikany a zneužití práva, které ochrany nepožívají,“ zdůraznil Jirsa.
Dopadne i na spor s Babišem
Spolek se domáhal omluvy za výroky, kterými jej Filip spojil s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici. Jenže soudy žalobě nevyhověly s odkazem na tehdy nový rozsudek Nejvyššího soudu v jiné věci, podle kterého právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do své pověsti.
Spolek se rozhodl bránit ústavní stížností a tříčlenný senát tvořený Janem Wintrem, Jaromírem Jirsou a Pavlem Šámalem podnět loni postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Zdůvodnil to závažností věci a jejím širším přesahem.
Na Ústavním soudu je ještě další podobný případ. Jde o stížnost agentury Bison & Rose ve sporu s předsedou opozičního hnutí ANO a bývalým premiérem Andrejem Babišem. Agentura žádala od Babiše omluvu za údajně nepravdivá tvrzení o své činnosti, avšak neuspěla, opět s odkazem na právní názor Nejvyššího soudu.
Expartnerka jej křivě obvinila, skončil ve vazbě. Ústavní soud mu dal naději na odškodné
