Hlavní obsah

Firma změnila taktiku. Razí si novou cestu k šumavskému zlatu

Rabí

Západočeská geologická má zálusk na hlušinu, která leží v bývalém lomu Rabí na Klatovsku. Jedná se o materiál vyvezený ze štoly Naděje u Kašperských Hor, kde je naleziště zlata a wolframu. Podle oslovených starostů jde o taktiku, jak se k cenným surovinám přece jenom dostat.

Foto: Plzeňský kraj

Lom v Rabí na Klatovsku, kde je vytěžená hlušina ze štoly Naděje.

Článek

Uvedená společnost totiž nedávno projevila zájem o průzkum v okolí Kašperských Hor a Ždánova. Žádosti, které pro první území podala i firma Geomin a státní podnik Diamo, však ministerstvo životního prostředí shodilo ze stolu. „Západočeská geologická hledá další možnost, jak cestu ke zlatu a wolframu prolomit,“ podotkl starosta Rabí Miroslav Kraucher (SNK).

V tamějším bývalém lomu je podle odhadů až 17 tisíc tun hlušiny. „Skončila tady v devadesátých letech a přivezli ji právě ze štoly Naděje, kde se tehdy dělal průzkum,“ nastínil.

Léta si vyvezeného materiálu nikdo nevšímal, až nedávno zájem projevila právě Západočeská geologická. S jejími zástupci se zatím Novinkám nepodařilo telefonicky spojit. Podle zjištění má v lokalitě zhruba 60 hektarů pozemků. „Protinávrh podal státní podnik Diamo,“ doplnil Kraucher.

S průzkumem hlušiny zastupitelé Rabí nesouhlasí. „Jde o potenciálně nebezpečný materiál, protože obsahuje jedovatý arzen. Při manipulaci se může uvolňovat, což by ohrozilo lidské zdraví,“ upozornil.

Podle něj není ani jasné, kdo je majitelem hlušiny. „Pokud by se tedy něco stalo, nevíme, kdo za to ponese zodpovědnost,“ zdůraznil.

Kašperské Hory bojují proti těžbě zlata

Domácí

V neposlední řadě není průzkum v souladu s platným územním plánem. Lom se nachází v přírodním parku Buděticko a dochází tady k postupné obnově krajiny po těžbě. „Jsme zásadně proti průzkumu,“ tlumočil Kraucher výsledek jednání zastupitelů.

Své negativní stanovisko už zaslali resortu životního prostředí. Podporu získali od Kašperských Hor i okolních obcí. „Všichni to vnímáme úplně stejně. Je to taktika, jak se dostat k případné těžbě u nás,“ sdělil starosta Jan Voldřich (Kašperky pro život).

Strategie je podle něj jednoduchá. „Na hlušině si ověří, co všechno obsahuje, jak ji zpracovat a dostat z ní zlato a wolfram. Jestliže by našli šetrný způsob, řekli by, podívejte, tohle funguje. A pak už by měli argument, proč jít k nám,“ dodal Voldřich.

Dotčené území u Kašperských Hor leží v chráněné krajinné oblasti a také na dosah od šumavského národního parku.

V této oblasti a rovněž poblíž Ždánova ministerstvo průzkum zamítlo. Převážila ochrana cenné přírody. Firmy Západočeská geologická a Diamo se však odvolaly, a tak musí rozhodnout rozkladová komise. „Ta ještě nezasedla,“ potvrdila Novinkám Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu.

Starostové ocenili, že Plzeňský kraj nedávno na svém zastupitelstvu vydal usnesení, v němž nesouhlasí s průzkumem uvedených lokalit ani případnou těžbou. „A věříme, že rozkladová komise rozhodne v náš prospěch,“ shodli se.

Ložisko kolem Kašperských Hor zmapovala naposledy firma Bohemia důlní. V devadesátých letech tvrdila, že v zemi leží asi 120 tun zlata za 130 miliard korun.

Průzkum kvůli zlatu a wolframu na Klatovsku ministerstvo zastavilo, firmy se ale odvolaly

Domácí

Výběr článků

Načítám