Po 150 milionech pro Martínka se objevují podivné sbírky s podezřelým pozadím

„Dopřej léčbu je nezávislý projekt, který se zaměřuje na pomoc mladistvým a dětem v průběhu léčby s onkologickým onemocněním. Vybírá si vždy jednotlivce, kterým schází finanční prostředky k tomu, aby mohli podstoupit léčbu,“ stojí na internetové stránce projektu Dopřej léčbu.

Fotografie lidí bojujících se vzácnými nebo onkologickými onemocněními, kteří měli údajně obdržet finanční pomoc, však pocházejí z fotobank, nejde tedy o skutečné pacienty. Zároveň chybí transparentní účet. Na internetu lidé taktéž sdílí různá telefonní čísla, ze kterých jim volal někdo, kdo má údajně zastupovat projekt Dopřej léčbu, a žádal o zaslání finančního příspěvku.

Úřady ale o sbírce nic nevědí, ačkoliv by podle zákona měly. Příslušný Krajský úřad Moravskoslezského kraje proto projekt prověří.

„Tato veřejná sbírka není oficiální, není nahlášená. Pokud se tedy koná, tak se koná nesprávně, nelegálně. Krajský úřad o té sbírce nevěděl,“ řekla Novinkám tisková mluvčí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová s tím, že úřad se věcí začne zabývat.

Zákon každému, kdo se rozhodne pořádat veřejnou sbírku, ukládá povinnost oznámit ji příslušnému krajskému úřadu. Pokud tak právnická osoba neučiní, dopouští se přestupku, za který hrozí pokuta ve výši 50 až 500 tisíc korun.

Za projektem Dopřej léčbu podle údajů na jeho webu stojí společnost PressNow, s.r.o., kterou podle obchodního rejstříku vlastní od července osmadvacetiletý Dominik Šerák z Ostravy. Firma byla založena v září loňského roku jako tzv. ready-made společnost, tedy fakticky prázdná schránka určená ke koupi za cenu 9800 korun.

Novinky zaslaly dotazy na mail uvedený na webu projektu, stejně tak se písemně obrátily na Šeráka. „Odkazujeme na obchodní rejstřík, jsme řádně registrovanou společností podle českých předpisů nebo zákonů,“ napsal redakci Šerák. „Splňujeme veškeré požadavky pro výkon této činnosti, nejsme si vědomi, že bychom porušovali nějaké zákony,“ dodal.

Na dotaz, proč web uveřejňuje fotografie fiktivních pacientů, Šerák odpověděl, že je to z důvodu ochrany osobních údajů. „Fotky máme z fotobanky kvůli GDPR, ochraně osobních údajů, proto používáme ilustrační foto,“ tvrdí majitel PressNow. Na následnou žádost o doložení nějakých dokumentů, které by dokazovaly, že finanční prostředky skutečně šly nemocným, či důkazu, že za koupenými fotkami jsou skuteční lidé a příběhy, už nereagoval.

Češi přitom nedávno přes platformu Donio vybrali přes 150 milionů korun na léčbu dvouletého Martínka, jehož reálné fotografie obletěly celou zemi.

Na webu Dopřej léčbu je deset fotografií údajných příjemců pomoci, v drtivé většině dětí, kterým už peníze pomohly. Dárce ale nemá žádnou možnost ověřit si, že jeho peníze opravdu poputují například k Nellynce bojující s rakovinou lymfatických uzlin, Patrícii s velmi vzácnou rakovinou B-ALL či Milanovi, který podstoupil kvůli mozkovému nádoru operace, chemoterapii s ozařováním a čeká ho další nákladná léčba.

U dojemné fotografie malého chlapečka jménem Matýsek je dokonce napsáno, že už „svůj boj s onkologickou nemocí vede z nebíčka“. Všechny fotky lze přitom zakoupit v komerčních fotobankách a jsou naaranžované.

Pod fotografiemi jsou pak QR kódy, pomocí kterých lze rychle odeslat na účet provozovatele částky v hodnotách 500, 1000, 1500 a 2000 korun.

„Pokud někdo vybírá peníze a vyzývá k tomu lidi na veřejně přístupných místech, pak koná veřejnou sbírku a takovou sbírku musí mít ohlášenou u konkrétního krajského úřadu dle sídla organizace. Pokud tuto aktivitu, veřejnou sbírku, neohlásil, pak ji koná v rozporu se zákonem, a to bez ohledu na to, zda se slovu sbírka vyhýbá, či nikoli,“ zhodnotil projekt pro Novinky Čestmír Horký, který založil charitativní dárcovskou platformu Znesnáze 21. Ta umožňuje snadné založení sbírky pro veřejně prospěšné projekty a pro lidi v tíživé situaci.

Projektem se zabývala v nedávné době také policie, ale pro nedostatek důkazů, respektive případných poškozených, šetření odložila. V případě nových zjištění však nevyloučila, že by věc znovu otevřela.

„Policisté přijali v letních měsících podnět o možném podezření z podvodného jednání jedné firmy z Ostravy zabývající se výběrem finančních prostředků pro nemocné osoby. Oznámením jsme se zabývali, zjišťovali všechny okolnosti, kdy jsme prozatím nezjistili skutečnosti prokazující spáchání protiprávního jednání naplňujícího skutkovou podstatu trestného či přestupkového jednání,“ uvedla policejní mluvčí policie Moravskoslezského kraje Eva Michalíková.

„V případě zjištění nových skutečností (např. oznámení od poškozených osob) není vyloučeno, že v šetření budeme pokračovat,“ dodala Michalíková.

Byť to není povinné, bývá u veřejných sbírek standardem, že mají transparentní účet. V tomto případě tomu tak není.

Uvedený účet, na který mohou lidé peníze zasílat, je veden u Fio banky. Její mluvčí Jakub Heřmánek se s ohledem na bankovní tajemství nemohl vyjádřit ke konkrétnímu účtu, obecně ale varoval před neuváženým posíláním příspěvků.

„Pokud máme nebo obdržíme podezření na podvodné jednání našeho klienta, případem se zabýváme a řešíme, zda nedochází k protiprávnímu jednání. Pakliže usoudíme, že ano a klient účet využívá například k podvodné činnosti, následují kroky jako oznámení podle AML zákona, blokace nebo výpověď účtu,“ řekl Novinkám Heřmánek.

Doporučil, aby si lidé vždy ověřovali, kam své peníze posílají, „ať už se jedná o dobročinnou sbírku, podezřelý e-shop, nebo obchodníka na bazarovém portálu“.