Článek
Kolektivní smlouvu je nutné dodržet, a ne si ji vykládat po svém, řekla Právu k případu veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
„Jestliže firma slíbí jako bonus mimořádné vysoké odstupné za zrušení místa pro dlouhodobé zaměstnance, nemůže se pak k věci postavit tak, že jednomu jej vyplatí, ale druhému ne, protože po propuštění přece odchází do starobního důchodu,“ uvedla ombudsmanka.
Žena z jižních Čech pracovala u prosperující společnosti. Ta se ve své kolektivní smlouvě zavázala, že zaměstnancům, kteří u ní budou pracovat více než 30 let, uhradí při případném zrušení jejich pracovního místa nikoli trojnásobek jejich měsíční mzdy, jak uvádí zákon, ale dokonce čtrnáctinásobek. Něco takového nabízí jen málo firem v Česku. Zaměstnanci tak měli jistotu, že se nedostanou do potíží, pokud nebudou moci najít novou práci.
Jenže v případě ženy se tak nestalo. Firma jí vyplatila jen trojnásobek měsíční mzdy, tedy bezmála 41 tisíc korun, místo v kolektivní smlouvě slibovaného čtrnáctinásobku měsíční mzdy, což v jejím případě představuje částku 572 tisíc korun.
Podala žalobu
Hlavním důvodem bylo, že zaměstnankyně už nebude hledat novou práci, ale odejde do starobního důchodu, a postará se tedy o ni stát. Podle Šabatové jde o jasnou diskriminaci zaměstnance kvůli jeho věku.
Žena neváhala a obrátila se kvůli sporu nejen na ochránkyni práv, ale i na soud. Ombudsmanka se jí zastala s tím, že zaměstnavatel nesmí znevýhodňovat své zaměstnance kvůli jejich věku. Soudy měly ale na věc rozdílný názor a žádost ženy o vyplacení dalšího půl miliónu korun coby slíbeného odstupného zamítly. Případ skončil až u Nejvyššího soudu.
Ten ale plně souhlasí s ombudsmankou. V jeho rozhodnutí se uvádí, že argumentaci firmy nelze považovat za jakkoli ospravedlnitelnou, a už vůbec ne přiměřenou. Nejvyšší soud proto předchozí rozsudky v případu zrušil a nařídil opětovné projednání sporu.
„Účelem slíbeného mimořádného odstupného pro dlouhodobé zaměstnance není jen kompenzace za ztrátu zaměstnání, ale je to i ocenění za jeho dlouholetou práci pro firmu, za jeho věrnost. Rozhodně pak není v pořádku, pokud firma následně podle kolektivní dohody nepostupuje nebo si vybírá, vůči kterému dlouholetému zaměstnanci slib splní a vůči kterému ne,“ doplnila Šabatová.