Firma přiznala, že rozházela na poli u Brna jed na hraboše

Předseda mysliveckého spolku Brno-město Zdeněk Živěla řekl, že podle výpočtů se aplikace jedu uskutečnila 5. nebo 6. srpna. „Podali oznámení oficiální cestou 9. srpna,“ uvedl Živěla.

Plošné použití Stutoxu II proti přemnoženým hrabošům povolil minulý týden Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Po vlně kritiky ministerstvo zemědělství platnost povolení zhruba po týdnu pozastavilo. Odpůrci varovali, že dojde k úhynu ptáků, zvěře i psů a koček, kteří by mohli jed pozřít. Nyní lze aplikovat přípravek jen do nor hlodavců.

Podle Živěly bylo už laboratorními testy předběžně potvrzeno, že za úhyn asi šesti desítek kusů zvěře může skutečně přípravek Stutox II. „Kdyby to aspoň aplikovali v jinou dobu, kdy zvěř může brát ještě jinou potravu, ale když je bída a zvěř nic nemá, tak sežere granuli na poli. Kdyby to aplikovali do děr, nemuselo k tomu vůbec dojít,“ posteskl si Živěla.

Podle mysliveckého předsedy navíc zemědělci nedali dopředu vědět, že aplikaci přípravku chystají. „Jako uživatelé honitby jsme o ničem nebyli informováni. Kdyby nám to řekli, mohlo se ještě něco udělat. Navíc na to pole má přístup i veřejnost, mohl tam jít někdo se psem. Měli informovat i příslušný obecní úřad, tohle není žádná oplocená vinice, kdy by to pak bylo něco jiného. S panem Zvěřinou už mám sjednanou schůzku, upozornil jsem ho, že z jejich strany došlo k velkému pochybení. A tady to se pod koberec zametat nebude,“ upozornil Živěla.

Veterináři ve čtvrtek potvrdili, že u dvou zajíců v Žatčanech byly nalezeny zbytky fosfanu, což může svědčit o požití jedu na hlodavce.

ÚKZÚZ podle mluvčí Lucie Pytlíkové momentálně prověřuje, zda a kdy byla aplikace jedu nahlášena. Ministerstvo zemědělství minulý týden v pátek uvedlo, že jed zatím nikdo nepoužil.

Zvěřina uvedl, že podnik rozhodil jed na polích, kde se aktuálně sejí ozimy nebo se osetí připravuje, protože kalamitní výskyt hrabošů znamená téměř jisté zničení těchto porostů.

„Dělali jsme předtím některé agrotechnické postupy, které však k omezení hraboše nevedly. Jed je bohužel poslední možnost, která nám zbývala, i když z toho nejsme šťastní,“ řekl Zvěřina.

Podle něj aplikace proběhla za dodržení všech náležitostí. „Bylo tam pětidenní okno, než se povolení k aplikaci stáhlo. Ohlášení myslivcům podle mých informací proběhlo, stejně jako oznámení na ÚKZÚZ. Nutné označení při použití se týká jen veřejných pozemků, jako jsou třeba hřiště,“ řekl Zvěřina.

„Aplikace se uskutečnila na základě legislativního povolení a po pečlivém zvážení všech pro a proti. Na té ploše jsme sklidili asi 20 procent sklizně, teď tam probíhá zásev další plodiny, která by dopadla stejně. Proto jsme se na ten pozemek rozhodli po vyčerpání jiných možností, jako je třeba hloubková podmítka, použít tento postup. A tohle není standardní věc, ten přípravek je totiž hodně drahý,“ dodal předseda.

„Použili jsme pět až sedm kilo na hektar, limit byl deset kilo. Aby se zajíc otrávil, potřeboval by sežrat 50 až 70 granulí. I myslivci vědí, že zajíci teď po sklizni strádají a šíří se mezi nimi choroby, jako je například tularémie,“ přemítal Zvěřina.

Postup myslivců, kteří své zjištění umístili rovnou do médií, považuje za nešťastný. „Dosud jsme spolu vycházeli dobře, spolupracovali jsme. Nyní, kdy kolem hrabošů panuje hysterie, mi jejich jednání nepřijde šťastné,“ řekl Zvěřina.

Myslivci našli mrtvé zajíce i v Žatčanech na Brněnsku a také čekají na výsledky laboratorních rozborů. V tomto případě se jedná o pozemky jiného zemědělského podniku.