Firma dostala téměř půl miliardy na inovace, loni zkrachovala, upozornil NKÚ

Ani téměř deset miliard korun určených v letech 2016 až 2022 na podporu průmyslového výzkumu, vývoje a inovací, nepřineslo podle NKÚ očekávaný profit.

NKÚ zjistil, že dva, respektive tři roky od ukončení projektů dosáhly tržby příjemců dotace v průměru jen 10,2 procenta a zisk 7,6 procenta objemu, který očekávali ve svých žádostech o podporu.

„I proto více než 63 procent z 19 kontrolovaných projektů vyhodnotil NKÚ jako omezeně účelné a omezeně efektivní nebo zcela neúčelné a neefektivní,“ konstatoval úřad.

Ministerstvo hodnotilo jako úspěšný takový projekt, který dosáhl například plánovaného počtu patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, prototypů či funkčních vzorků. Kontrolní úřad ale poukázal na to, že resort nebral ohled na to, zda se naplnily také předpokládané ekonomické přínosy plynoucí ze zavedení výsledků výzkumu do praxe.

Příkladem neúčelného a neefektivního projektu je podle kontrolorů zmiňovaný projekt na výzkum a vývoj nové generace průmyslových šicích strojů. Ačkoliv příjemce dotace 19,7 milionu korun dosáhl všech plánovaných výsledků projektu, skutečné ekonomické přínosy v podobě zvýšení tržeb, zisku a exportu byly v letech 2020 a 2021 výrazně nižší, než očekával. Z šesti plánovaných pracovních míst nevytvořil ani jedno. Zlepšení ekonomických přínosů navíc nelze předpokládat, protože od prosince 2021 je příjemce v konkurzu, upozornil NKÚ.

Přitom v letech 2007 až 2021 opakovaně čerpal dotace z více programů podpory výzkumu, vývoje a inovací v celkové výši 454,5 milionu Kč.

NKÚ uvedl, že ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo i takové projekty, které neprokázaly dostatečně schopnost uplatnit výsledky výzkumu v praxi. Jeden z příjemců dotace nepředpokládal ekonomické přínosy projektu, přesto čerpal dotaci ve výši 19,4 milionu Kč na tvorbu prototypu robota pro Správu úložišť radioaktivních odpadů.

„Podle zjištění NKÚ byl model prototypu více než dva roky po ukončení projektu zcela nevyužit a uskladněn ve výrobní hale příjemce dotace,“ konstatoval kontrolní úřad.

MPO také podle kontrolorů neupřesnilo kritéria přiměřenosti osobních nákladů, čímž se zvýšilo riziko nehospodárného vynaložení prostředků státního rozpočtu. To se potvrdilo u tří kontrolovaných projektů. V jednom z nich dosáhly v roce 2016 osobní náklady hlavního řešitele i částky kolem 4000 korun na hodinu. Jeho celková průměrná hodinová sazba pak za celou dobu řešení projektu činila 1835 Kč za hodinu. NKÚ zjistil, že u ostatních kontrolovaných projektů byl takzvaný medián hodinové sazby pro pozici hlavního řešitele zhruba 545 korun na hodinu. Podíl osobních nákladů na celkových nákladech byl u vybraných projektů přitom značný, pohyboval se od 38,2 procenta do 75,6 procenta.

U dalších dvou programů CFF a TREND pro období 2020 až 2027 zjistil NKÚ řadu přetrvávajících nedostatků v systému vyhodnocení cílů a dopadů programů a v systému hodnocení projektů pro jejich výběr k podpoře. Znamená to podle něj riziko neúčelného a neefektivního vynaložení peněžních prostředků.