Hlavní obsah

Financování zdravotnictví zůstává stejné, senátoři neuspěli u Ústavního soudu

Aktualizováno

Plénum Ústavního soudu (ÚS) zamítlo návrh skupiny senátorů, kteří se domáhali zrušení části zákona o veřejném zdravotním pojištění, úhradové vyhlášky a dalších navázaných předpisů týkajících se financování zdravotnictví. Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček při odůvodnění upozornil, že politické otázky týkající se zdravotnictví by se měly řešit na politickém kolbišti a nepřenášet spory na půdu ÚS.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud.

Článek

Na soudce se obrátilo 51 senátorů (tři z nich později vzali svůj podpis zpět) na konci roku 2018. V čele skupiny byl senátor Ivo Valenta (za Soukromníky), který dovozoval, že zdravotnictví kvůli špatně nastavenému systému funguje neefektivně. Důsledkem toho je podle senátorů permanentní krize zdravotnictví.

„V přístupu k solidárně hrazené zdravotní péči vznikají značné rozdíly v kvalitě a čekacích dobách v závislosti na místu bydliště, druhu onemocnění a sociálním postavení. Pravidla úhrad jsou neetická, kdy jsou zdravotníci finančně trestáni za poskytování medicínsky žádoucí péče a tím jsou vedeni k protiprávnímu odmítání nemocných pacientů a také k poskytování zbytečné péče pacientům zdravým,“ tvrdili senátoři.

Úhradový systém označili ve stížnosti za nepředvídatelný, „jelikož úspěch podnikatele ve zdravotnictví není dán jeho úsilím, kvalitou či etickým přístupem k pacientům, nýbrž schopností vyjednat si v netransparentním prostředí ekonomické výhody s pojišťovnami“.

„Úkolem ÚS není být, na rozdíl od parlamentu, vlády a ministerstva zdravotnictví, tvůrcem zdravotnické politiky státu či ústavně zakonzervovat jediné možné řešení ve své podstatě politického sporu z oblasti financování zdravotní péče. Posuzování samotné správnosti či vhodnosti zdravotní politiky státu, respektive způsobu úhrady zdravotní péče, ÚS nepřísluší, nedojde-li zároveň k porušení ústavních práv,“ konstatoval soudce Šimíček.

Výběr článků

Načítám