Financování sociálních pedagogů je stále nejisté

Znepokojen je šéf Asociace sociálních pedagogů Jan Šmída. „Je to strašně komplikovaná debata. Jsme rádi, že se má pozice uzákonit, ale stále není obecná shoda na tom, jak by měli být financováni. Usilovali jsme o to, aby byli financováni obdobně jako školní psycholog a speciální pedagog,“ řekl Novinkám.

Zákon o pedagogických pracovnících, který už Sněmovna řeší, právě zajišťuje, že na psychology a speciální pedagogy budou mít nárok všechny školy, přičemž peníze by měly putovat ze státního rozpočtu. Dosud byli placeni z evropských dotací, které ale na podzim končí. Ministerstvo pro tyto účely vyjednalo 1,2 miliardy korun.

Podle Šmídy by bylo vhodné, kdyby se z tohoto balíčku mohli platit též sociální pedagogové.

„Pokud škola nemůže sehnat ve svém okolí školního psychologa nebo speciálního pedagoga, tak by ty peníze mohla využít alespoň na sociálního pedagoga. Jenže na tom není obecná shoda,“ posteskl si.

V současnosti působí ve školách na 250 až 300 sociálních pedagogů, zejména ve školách poblíž ghett, kde se starají o děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a propojují spolupráci mezi školou a rodinami. Ale třeba Praha 7 coby zřizovatel sponzoruje sociální pedagogy ve všech svých základních školách.

Na vůli obecních zastupitelstev, která jsou zřizovateli základních a mateřských škol, se však nelze spoléhat. „Ve větších městech, třeba v Ostravě, něco vyškrábnou, ale menší zřizovatel nemá šanci,“ obává se Šmída.

Podle Šmídy by bylo vhodné, kdyby si sociální pedagogy mohly najímat alespoň školy, které mají vyšší počet dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. I na to pamatuje projednávaná novela školského zákona. Podle ní by takové školy měly navýšené prostředky na platy či na podpůrné pozice. Jednalo by se o čtyři stovky škol a ministerstvo pro ně má nachystáno 300 milionů. Ale o sociálních pedagozích tam zatím není zmínka.

Podle poslance Jana Berkiho (STAN) by se mělo o budoucnosti sociálních pedagogů v rámci koalice rozhodnout tento týden.

„Asi není tajemstvím, že ukotvení této pozice vládou neprošlo, protože byla obava, že by to znamenalo výrazné finanční náklady. Rádi bychom pozici umožnili, ale neměly by se navyšovat finanční náklady. To by pak mohlo projít,“ řekl Novinkám.

Sociální pedagog by se podle něj měl financovat stejně jako psychologové a speciální pedagogové. „Ředitelé vědí nejlépe, jakou z těch činností potřebují, a vybrali by si typ pracovníka nebo zvolili nějakou kombinaci jejich úvazků,“ vysvětlil.

Také šéf sněmovního školského výboru Matěj Ondřej Havel (TOP 09) připustil, že řešení situace je předmětem horkých debat. „Finance jsou zásadní, protože se nemůže stát, že to třeba nedomyšleně dáme do zákona, ale pak na to nedosáhne každá škola, která by to potřebovala,“ sdělil Novinkám.

Podle něj je Berkiho varianta schůdná, ale jen jednou z možných.