Článek
Příslušný finanční úřad se věci chopil před několika měsíci, a to na základě informací o kauze Nagyová zveřejněných v médiích. Zahájil s nynější manželkou bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) daňové řízení a obrátil se o pomoc i na státní zastupitelství.
„Mohu potvrdit, že jsme poskytli finančnímu úřadu součinnost v podobě předání podkladů z námi vedeného trestního řízení týkajícího se krácení daně,“ řekl Právu vyšetřující žalobce kauzy Rostislav Bajger z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Jana Nečasová přichází k soudu se svým manželem a advokátem
Dokumenty úředníky zjevně přesvědčily, protože podle informací redakce následně řízení ukončili rozhodnutím vyměřit Nečasové daň, a to údajně zhruba ve výši škody, kterou vypočítali žalobci, tedy zmiňovaných 736 tisíc.
Výzva na jinou adresu
Výzvu k doplacení daně se lhůtou splatnosti pak ale poslali Nečasové údajně na adresu, kde už prý více než deset let nebydlí. Tudíž se o ní údajně dozvěděla pozdě a podle všeho peníze včas nezaplatila.
V takovém případě má finanční úřad podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové právo v rámci exekučního příkazu peníze z účtu dlužníka použít na uhrazení daní.
„Pokud nezaplatí ve lhůtě a stane se z toho nedoplatek, nastupuje klasické vymáhání z naší strany. Začne se prověřovat majetek poplatníka, jde se na účty, nemovitosti a další majetek, jako jsou auta. Poté jako orgán vymáhající daně máme pravomoc informovat banku, aby konala. Buď se ten účet zablokuje, nebo se z něj nedoplatek pokryje,“ řekla Petlachová.
Dluží pořád?
Nikdy se tak ale podle ní neděje bez vědomí dlužníka. A tyto kroky učinila finanční správa nejspíše i v případě Nečasové, avšak dlužnou částku v plné výši nezajistila.
„Klientka mi zhruba přede dvěma měsíci oznámila, že jí strhli z účtu tu daň. Řekla mi, že jí ale strhli jen část z té částky, protože více peněz na kontě neměla,“ řekl tento týden Právu obhájce Nečasové Eduard Bruna.
Kolik přesně finanční úřad Nečasové z účtu sebral a zda už zbývající částku doplatila, anebo ji stát nadále vymáhá, její advokát nevěděl. Nicméně konstatoval, že klientce vyměřili jen daň, tedy že nedostala žádnou pokutu či penále. A to je důležitá informace pro policii a státní zástupce. Pokud by jí totiž stát uložil kromě zaplacení daně i penále, mohl by se na Nečasovou vztahovat rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z minulého týdne a teoreticky by nakonec nemusela vůbec skončit jako obžalovaná z krácení daní před soudem.
„My jsme řekli, opřeni o evropskou judikaturu, že na daňové penále je třeba pohlížet jako na trestní obvinění, tedy jako na trest. Ale jestli to bude znamenat zákaz dvojího postihu pro stejný skutek, to musí říct trestní soudy a orgány činné v trestním řízení,“ poznamenal předseda NSS Josef Baxa, který verdikt psal.
Podle principů práva v západních zemích totiž platí zásada „ne bis in idem“, tedy že nikdo nemůže být za stejný čin potrestán dvakrát, v tomto případě tedy uložením penále a pak obviněním a následným odsouzením třeba za krácení daně.
Bajger: Rozhodnutím NSS se budeme zabývat
Penále se přitom dosud považovalo za daňovou přirážku, nikoli za trest. Baxa ale v této souvislosti upozornil, že verdikt NSS automaticky neznamená, že paušálně všechny kauzy, kde obvinění z krácení daní dostali a zaplatili penále, nepůjdou vůbec k soudu a nebudou potrestány. To prý musí vyřešit trestní právníci. „Míchali bychom se někam, kam nepatříme, to není naše hřiště,“ dodal Baxa.
Přestože se tedy podle všeho rozsudek NSS Nečasové netýká, nechtějí žalobci v čele s Bajgerem nic podcenit.
„V souvislosti s paní Nečasovou se budeme tím rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zabývat a budeme ho analyzovat,“ konstatoval Bajger, který už dal v průběhu listopadu obviněné k dispozici spis, aby se s ním před chystaným podáním obžaloby seznámila. Nečasové hrozí až osm let vězení.
