Fiala se ptal nejvyššího žalobce Stříže, zda je Hladík obviněn v kauze brněnských bytů

Fiala je tak dalším z vládních činitelů, kdo žádal žalobce o informace ke kauze. Opakovaně tak činil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Hladíka má v pátek, tedy pouhý den po své inauguraci, jmenovat do ministerské funkce nově zvolený prezident Petr Pavel. Nynější náměstek na ministerstvu životního prostředí, a ještě loni také první náměstek brněnské primátorky, zatím v kauze bytů figuruje jen v roli svědka, ale i jeho jméno padlo v policejních dokumentech z loňského říjnového zásahu v tomto případu.

Zjištění Práva o Fialově žádosti o informace týkající se Hladíka v úterý potvrdil redakci sám nejvyšší žalobce Stříž.

„Koncem listopadu jsem měl pracovní schůzku s premiérem Fialou, která byla zaměřená na otázky odměňování administrativy ve státním zastupitelství, na zákon o státním zastupitelství, a při této příležitosti se mě premiér krátce zeptal, jestli bych mu mohl říct, zda je pan Hladík, kterého hodlá navrhnout prezidentu republiky jako ministra, trestně stíhán,“ řekl na dotaz Práva Stříž.

Tehdejší odpověď nejvyššího žalobce premiérovi byla odmítavá. „Odpověděl jsem mu na to, že mu tu informaci neposkytnu, protože nemám podrobné informace, a že bych rád, aby mě oslovil písemně a zdůvodnil, proč tuto odpověď potřebuje,“ přiblížil Stříž.

A Fiala skutečně následně poslal oficiální žádost. „Asi čtrnáct dnů poté (po schůzce), někdy začátkem prosince, se na mě premiér písemně obrátil se zdvořilým a korektním dotazem s odkazem na článek 68 Ústavy ČR, který ho opravňuje podat návrh prezidentovi na jmenování konkrétní osoby členem vlády, zda je pan Hladík obviněn a případně pokud mohu říci, jaké je jeho postavení v trestním řízení,“ uvedl nejvyšší státní zástupce.

Jeho úřad pak Fialovu žádost posuzoval „z hlediska proporcionality a z hlediska veřejného zájmu“ a řešil, zda má premiér právě s odkazem na článek 68 Ústavy ČR právo na takovou informaci.

„Dospěli jsme k závěru, že je ve veřejném zájmu, aby byl premiér informován, zda jsou vedeny nějaké úkony proti panu Hladíkovi. Premiérovi jsem tedy písemně odpověděl, že pan Hladík není obviněn a v současné době nemá Nejvyšší státní zastupitelství informace o tom, že by zde byly podmínky pro zahájení jeho trestního stíhání,“ upřesnil Stříž.

Druhým dechem ale dodal, že nejvyšší žalobci nemohou vyloučit, že se tato situace může kdykoli změnit, protože vyšetřování bytové kauzy je na samém počátku, trestní řízení je velmi rozsáhlé a důkazy se teprve opatřují a vyhodnocují.

„Takže nedokážeme predikovat, jestli se stávající situace změní či nikoli. Tuto informaci jsme podali na základě vztahu mezi orgány veřejné moci a nebylo to poprvé, kdy jsme poskytli nějakému státnímu orgánu informaci, která by mu za normálních okolností nepříslušela. Máme na to ale dokonce vnitřní stanovisko, že pokud orgán veřejné moci potřebuje nějakou informaci k plnění svých úkolů, tak jsme oprávněni mu ji poskytnout za předpokladu, že nezmaří účel trestního řízení,“ podotkl Stříž.

Na dotaz Práva, zda tedy svou odpovědí Fialovi aktuální trestní řízení nemohl nějak zmařit, odpověděl jednoznačně: „Tady se to nestalo, protože jsem pouze potvrdil informace veřejně dostupné.“

Hladík měl podle policejních dokumentů, jejichž kopie má Právo k dispozici, opakovaně z pozice tehdejšího prvního náměstka brněnské primátorky působit na starostu brněnské městské části Židenice Aleše Mrázka tak, aby mohl být uskutečněn prodej domu v ulici Čelakovského v Brně pro stávající nájemníky.

Policisté v této souvislosti zmiňují schůzku z prosince 2020, která se měla uskutečnit v kanceláři třetího náměstka brněnské primátorky Jiřího Olivy, pod něhož spadá i bytová oblast a správa městského majetku.

Mrázkovi tam měl Hladík sdělit, že došlo k nabídce prodeje onoho bytového domu a s tím souvisejícího založení bytového družstva, které jim prý „buší na dveře“ a hrozí údajně žalobou v případě, že k privatizaci nedojde. V „naléhání“ na Mrázka pak měl podle policie Hladík pokračovat i ve své kanceláři při jejich dalším jednání předloni v září. Tehdy prý ale řešili, aby starosta naopak stáhl z jednání zastupitelstva Židenic bod týkající se tzv. „odsvěcení“ domu a jeho přípravy k privatizaci, protože v té době prý neměli dostatečnou podporu zastupitelstva.