Článek
„Děláme, co je třeba,“ napsal předseda vlády před odpolední schůzkou s prezidentem Petrem Pavlem. Kdo, kdy a jakou munici na Ukrajinu dovezl, ale neupřesnil.
S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel Fiala na unijním summitu v únoru. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.
Ukrajina by díky tomu měla podle prohlášení vládních politiků dostat do konce roku asi půl milionu kusů munice, další zásilky mají dorazit v červenci.
První zásilka munice z naší iniciativy před časem dorazila na Ukrajinu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 25, 2024
Děláme, co je třeba.
Koncem května Fiala řekl, že na iniciativu dosud přispělo 15 zemí EU a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Memoranda s Českem podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) podepsalo k druhé polovině června 18 zemí, naposledy Island.
Vláda bližší podrobnosti o původu munice zveřejňovat nechce, protože podle Černochové dané země mají „politiku všech azimutů“ a nechtějí se stavět na jednu, nebo druhou stranu.
Černochová doufá, že se dodávky na bojišti projeví. „Uděláme pro to maximum možného, aby to tak bylo. Ale tu munici budou mít v ruce Ukrajinci a bude samozřejmě záležet na jejich taktice, na jejich vojenském postupu, jaký oni zvolí. My jim můžeme poskytovat podporu právě v podobě vojenského materiálu,“ řekla v nedávném rozhovoru pro ČTK.
Opozice vládu kritizuje za to, že není jasné, kolik na iniciativu přispěje Česká republika, a zpochybňuje i kvalitu munice.
Kopečný: Desítky tisíc granátů jsou už v běhu. Musíme ukázat partnerům, že to funguje
