Článek
„Já jsem tomu projevu moc nerozuměl. S některými tezemi jsem dokonce i souhlasil, že se má více a rozumně investovat, nebo že rozpočet v době růstu má být přebytkový. Pak nechápu, proč pan prezident chválil právě tento rozpočet, který je v době růstu připravován jako výrazně deficitní a který investice neobsahuje,“ komentoval Fiala.
Prezident tak podle Fialy popřel sám sebe. „Ukazuje to pravděpodobně velké sbližování prezidenta Zemana s ministrem financí Andrejem Babišem. Sbližování, které já za moc šťastné pro Českou republiku nepokládám,“ dodal šéf ODS.
Před závěrečným čtením rozpočtu na rok 2017 Zeman ve Sněmovně doslova řekl, že v době hospodářské krize má být rozpočet deficitní, aby působil proticyklicky. „V době hospodářského růstu má být ale přebytkový,“ podotkl Zeman. Zároveň na závěr svého projevu v bonmotu řekl, že možná Babiše navrhne na Nobelovu cenu za ekonomii.
Zemanův projev kousavě okomentoval i místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Zrušit sociální dávky a Babiše na Nobelovku... vskutku levicový prezident,“ glosoval.
Není pravda, že vláda neinvestuje. #Rozpocet2017 zvyšuje kapitálové výdaje o 25 mld. a peníze na vědu a výzkum v r. 2017 vzrostou o 3,7 mld.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 7. prosince 2016
Vládu prezident na plénu kritizoval za nízké investice. Na to reagoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru. Není podle něj pravda, že jeho kabinet neinvestuje. „Rozpočet zvyšuje kapitálové výdaje o 25 miliard a peníze na vědu a výzkum v roce 2017 vzrostou o 3,7 miliardy korun,“ uvedl.
Babiš Novinkám napsal, že prezidentův projev byl podle něj vyvážený — pozitivní i kritický. „Jeho kritika obnovitelných zdrojů je oprávněná, ale my jsme to takto zdědili a těžko s tím něco můžeme dělat. Stejně je to u investic, i tady s ním souhlasím, ale já plním slovo, že na všechny připravené (investice) peníze jsou a budou,” konstatoval.
Mýty a nepravdy, ohradila se Marksová
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) v reakci na vystoupení hlavy státu uvedla, že prezident vyřkl několik nepravd a mýtů, když kritizoval sociální dávky.
„Když prezident mluvil o dávkách v hmotné nouzi, použil některé nepravdivé údaje. Neplatí, že doplatek na bydlení dostávají pouze ubytovny, tam jde asi dvacet procent z celkového objemu. Doplatek na bydlení berou především rodiny, kde jeden člen pracuje, či pobírá invalidní důchod, ale příjem jim nestačí,“ řekla Marksová Právu.
Dávky v hmotné nouzi tvoří v rozpočtu deset miliard korun. „To není málo, ale v celkovém rozpočtu to není nijak závratná částka,“ uvedla Marksová.
„Ne všichni, co jsou na dávkách, mohou pracovat. Polovina domácností, která má dávky v hmotné nouzi, má alespoň jednoho člena, který pobírá důchod, nebo podporu v nezaměstnanosti, čili ti lidé pracovali, a práci relativně nedávno ztratili. Čtyřicet procent osob, které pobírají dávky, jsou děti. Čili jsou to chudé rodiny s dětmi, a zdaleka ne všichni jsou Romové ve vyloučených lokalitách,“ řekla ministryně.
Vláda ČSSD podle ní za dva roky ušetřila na hmotné nouzi dvě a půl miliardy korun. „To je velká suma. Dávky v hmotné nouzi se za našeho působení rok od roku snižují,“ doplnila.