Fiala podepsal smlouvu s Vatikánem, prezident si drží odstup

Co přesně premiér podepsal, bylo až do samotného podpisu tajné. Konečnou verzi totiž vidělo jen pár úředníků a ministři. Veřejnost se se smlouvou seznámí až po podpisu, i když ji už schválila vláda.

„Jde o běžnou praxi v případě mezinárodních smluv,“ tvrdí ministr zahraničí Jan Lipavský. Když Fialovi ministři vyjednávali dohodu s USA o spolupráci v oblasti obrany, tedy jinou potenciálně třaskavou mezinárodní smlouvu, informace měla veřejnost dopředu. Nejpozději ve chvíli, kdy ji vláda schválila.

Novinky již koncem letošního léta psaly, že ve smlouvě stojí, že pastorační pracovníci mají mít „právo obdobné zpovědnímu tajemství“. Takovým pracovníkem přitom může být kdokoliv, kdo na farnostech pracuje s lidmi. Právník Daniel Bartoň, který zastupuje oběti sexuálního násilí, už dříve Novinkám řekl, že by je tato pasáž mohla vést ke snaze odvolávat se na mlčenlivost.

Na přímou otázku, zda tato formulace v dokumentu zůstala, již ministr Lipavský odpověděl jen obecně. „Zpovědní tajemství touto smlouvou nejde nad rámec stávající právní úpravy v trestním zákoníku,“ uvedl.

Zpovědní tajemství je chráněno českým trestním zákoníkem, ale jenom částečně. Kněží stejně jako advokáti nemusejí nahlásit, když se ve zpovědnici dozvědí o spáchání trestného činu. Ale pokud mohou nějaký připravovaný zločin překazit, tak se na ně výjimka nevztahuje.

V Česku mezinárodní smlouvy sjednává a ratifikuje prezident. Petr Pavel se v tomto případě vzdal možnosti vyjednávat o obsahu smlouvy, a to prý kvůli tomu, že ji má Fialův kabinet v koaliční smlouvě. „Proto pravomoc sjednat tuto smlouvu přenesl prezident v tomto specifickém případě na vládu,“ uvedl mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.

Podle informací Novinek si pak prezident drží od smlouvy distanc, což dokládá i to, že přenechal sjednání smlouvy vládě. Jde o jemné předivo diplomacie, ale v překladu to znamená, že prezident nechce dohodu shodit, ale drží si odstup od přímé zodpovědnosti za ni.

Prezident musí smlouvu na závěr legislativního procesu stvrdit poté, co ji schválí obě komory parlamentu, jde ale o akt vycházející z ústavy.

V minulosti se ukázalo, že vše nemusí jít jen hladce. Mezní střet podle informací Novinek ovšem nyní nehrozí.

„Informaci ohledně toho, že pan prezident smlouvu nechce podepsat, jsme nikdy neobdrželi. Smlouva k němu doputuje na konci legislativního procesu k podpisu, čímž ji ratifikuje,“ uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková.

Naposledy, kdy byla smlouva ve stejné fázi jako nyní, ji odstřeloval z Hradu tehdejší prezident Václav Klaus. Vládou dojednaný a parafovaný dokument pak shodila v roce 2003 Sněmovna a věc se odložila na příznivější dobu.

Mezinárodní smlouvy tohoto typu musí schválit Sněmovna i Senát. Oproti běžným zákonům ji ale již není možné změnit a zákonodárci budou rozhodovat jen o vládou schváleném dokumentu.