Fiala k výročí vstupu Česka do NATO: Je úplně jasné, že budeme čelit řadě hrozeb

Členství v NATO je podle premiéra stále základním kamenem bezpečnosti a stability Česka. „Je to něco, na co se můžeme spolehnout, a můžeme být hrdí, že Česká republika je už 26 let aktivním členem,“ řekl ve středu v Žatci Fiala.

Hned ale dodal, že je potřeba vnímat, že mezinárodní řád prochází obrovskou a rychlou změnou. „Vidíme ji v různých oblastech, ať už jsou to kroky nové americké administrativy, nebo vývoj konfliktu na Ukrajině,“ uvedl premiér s tím, že všechny tyto věci představují zkoušku pro transatlantické spojenectví, pro soudržnost NATO i pro její evropské členy.

Fiala také zopakoval to, o čem se v posledních týdnech často mluví, že Evropa musí převzít mnohem větší zodpovědnost za svou bezpečnost a obranu a nemůže spoléhat, že to za ni zařídí někdo jiný.

„Je úplně jasné, že do budoucna budeme čelit řadě bezpečnostních hrozeb a že NATO bude muset dál plnit svou hlavní funkci, kterou je společná obrana. Aby to fungovalo, musí ale Evropa převzít větší díl vlastní odpovědnosti,“ řekl Fiala.

V Žatci také v této souvislosti připomněl, že vláda minulý týden rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030. V roce 2026 by měl být obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Podle Fialy je Česko připravené tyto zvýšené výdaje efektivně využít. „Některá rozhodnutí už jsme udělali. Stíhačky F35, bojová vozidla pěchoty, budeme pořizovat tanky a posilovat protivzdušnou obranu. Máme konkrétní projekty, do kterých tyto peníze použijeme, zmínil premiér. „Další věci, o kterých mluvíme, vzdělávání, zdravotnictví, výstavba bytů nebo sociální stát. To všechno není možné, pokud nebude bezpečí. Takže se musíme starat o svoji obranu.“

Náčelník generálního štábu Karel Řehka upřesnil, že armáda potřebuje dát do pořádku bojeschopnost útvarů vyčleněných pro kolektivní ochranu, což jsou dvě brigádní úkolová uskupení těžkého a středního typu i další jednotky.

„Bojeschopnost bude první, na co se zaměříme. Není to jen o bojových vozidlech, tancích nebo dělech, ale i o dalších věcech, jako je digitalizace velení a řízení, zdravotnická podpora, logistická podpora nebo samohybné minomety,“ vyjmenoval Řehka.

Šéf velení armády také řekl, že podle předběžného odhadu bude armáda pro plnění nových cílů potřebovat 7500 nových vojáků. „To by se současnou naplněností znamenalo, že v horizontu pěti až deseti let se armáda bude muset posílit o čtrnáct tisíc lidí, což je téměř 60 procent dnešního našeho počtu,“ nastínil Řehka.

Naznačil, že jde o tak velký počet, že by měla proběhnout diskuse, zda má nebo nemá dojít k proměně podoby armády. „Jestli je to při současném modelu armády, která byla dělaná na expediční operace, a to primárně na konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu, vůbec možné a jestli potřebujeme systém nějak měnit. Na to musí být politický a společenský konsenzus,“ dodal Řehka.

Jak uvedla ČTK, k začátku loňského roku čítal resort obrany 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. V samotné armádě je ale podle dřívějšího Řehkova vyjádření asi 24 tisíc vojáků. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy. Nové alianční cíle výstavby schopností podle Řehky navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.

Premiér s ministryní a s náčelníkem generálního štábu zhlédli v Žatci také ukázky z výcviku 4. brigády rychlého nasazení. Viděli například výcvik boje v zastavěném prostoru, minometnou baterii a její stanoviště kooperující s drony, zdravotnický výcvik nebo výcvik nováčků umístěných k brigádě.