Článek
Celý obsáhlý rozhovor v podcastu PoliTalk vyjde v pátek 19. ledna.
„Máme za sebou jako společnost poměrně těžké období. Covid, krize způsobená válkou na Ukrajině, inflace, energie a všechno, co všichni známe. Je logické, že lidé jsou unavení, cítí nedůvěru v politické kroky. To se projevuje i v tom, jakým způsobem vnímají vládu. Jsem nicméně přesvědčen, že se to bude zlepšovat tak, jak se bude zlepšovat situace v ČR,“ řekl premiér.
Období rychlého zdražování podle něj skončilo. „Inflace se vrátí k hodnotám, na které jsme byli zvyklí, na tři až čtyři procenta. Měl by nastat ekonomický růst a v příštím roce by měl být ještě výraznější. Letos do dvou procent. Měli bychom pociťovat i růst reálných mezd. Mzdy by měly růst o pět až deset procent. To všechno se projeví v ekonomické situaci lidí, v jejich důvěře v budoucnost,“ dodal.
Slibuje si, že ruku v ruce se zlepšováním situace lidí se vrátí i důvěra v jeho vládu. Ta se propadla na konci loňského roku na 17 procent, což je nejnižší hodnota za 10 let od vlády Petra Nečase (ODS).
Optimismus Fiala prý opírá o vyjádření odborníků a prognózy renomovaných institucí. „Česká národní banka, ministerstvo financí a další instituce očekávají hospodářský růst, byť třeba mírný a do dvou procent. Současně všechny prognózy očekávají, že se inflace v příštím roce dostane zpátky na ta čísla, která známe. Jedna instituce říká na dvě až tři procenta, druhá na tři až čtyři,“ doplnil.
Průměrná míra inflace v roce 2023 přitom dosáhla 10,7 procenta, o rok předtím to bylo dokonce 15,1 procenta. Vysoké hodnoty si držela i na konci roku. Prosincová meziroční cenová hladina vzrostla meziročně podle zveřejněných údajů o 6,9 procenta.
Podle premiéra se však ukazuje, že už nyní inflace klesá a projevuje se to i v cenách potravin, na které vláda od ledna snížila DPH o tři procentní body. Počkat si však musíme do 10. února, kdy Český statistický úřad zveřejní přesná čísla.
ČNB očekává snížení inflace ke 2 procentům
„Odhad je, že se v lednové inflaci dostaneme k číslům, která se začnou blížit těm, která chceme. Jestli to bude už v lednu, v únoru nebo v březnu, na to zas takový expert nejsem, ale předpokládám, že se budeme brzy dostávat k těm čtyřem třem procentům,“ dodal Fiala.
Česká národní banka na svých stránkách dokonce uvádí: „Už v lednu 2024 se meziroční inflace skokově sníží do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle.“
Inflace začala zrychlovat od poloviny roku 2021, na vrchol se dostala v září 2022, kdy dosáhla hodnoty 18 procent.
Naopak reálná mzda se v posledních dvou letech soustavně propadala. Průměrná mzda se loni ve 3. čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 Kč. Po započtení inflace, která dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta.
V letošním roce by se však situace mohla zlepšovat. Podle průzkumu společnosti Randstad takřka polovina firem plánuje zvýšit mzdy o šest až deset procent, dalších 46 procent je chce zvýšit o jedno až pět procent. Nejvíc přidávat se má v bankovnictví, pojišťovnictví, finančních službách, energetice a plynárenství.
