Článek
Celý obsáhlý rozhovor v podcastu PoliTalk vyjde v pátek 19. ledna.
„Máme za sebou jako společnost poměrně těžké období. Covid, krize způsobená válkou na Ukrajině, inflace, energie a všechno, co všichni známe. Je logické, že lidé jsou unavení, cítí nedůvěru v politické kroky. To se projevuje i v tom, jakým způsobem vnímají vládu. Jsem nicméně přesvědčen, že se to bude zlepšovat tak, jak se bude zlepšovat situace v ČR,“ řekl premiér.
Období rychlého zdražování podle něj skončilo. „Inflace se vrátí k hodnotám, na které jsme byli zvyklí, na tři až čtyři procenta. Měl by nastat ekonomický růst a v příštím roce by měl být ještě výraznější. Letos do dvou procent. Měli bychom pociťovat i růst reálných mezd. Mzdy by měly růst o pět až deset procent. To všechno se projeví v ekonomické situaci lidí, v jejich důvěře v budoucnost,“ dodal.
Slibuje si, že ruku v ruce se zlepšováním situace lidí se vrátí i důvěra v jeho vládu. Ta se propadla na konci loňského roku na 17 procent, což je nejnižší hodnota za 10 let od vlády Petra Nečase (ODS).
Volby by drtivě vyhrálo ANO
Optimismus Fiala prý opírá o vyjádření odborníků a prognózy renomovaných institucí. „Česká národní banka, ministerstvo financí a další instituce očekávají hospodářský růst, byť třeba mírný a do dvou procent. Současně všechny prognózy očekávají, že se inflace v příštím roce dostane zpátky na ta čísla, která známe. Jedna instituce říká na dvě až tři procenta, druhá na tři až čtyři,“ doplnil.
Průměrná míra inflace v roce 2023 přitom dosáhla 10,7 procenta, o rok předtím to bylo dokonce 15,1 procenta. Vysoké hodnoty si držela i na konci roku. Prosincová meziroční cenová hladina vzrostla meziročně podle zveřejněných údajů o 6,9 procenta.
Podle premiéra se však ukazuje, že už nyní inflace klesá a projevuje se to i v cenách potravin, na které vláda od ledna snížila DPH o tři procentní body. Počkat si však musíme do 10. února, kdy Český statistický úřad zveřejní přesná čísla.
ČNB očekává snížení inflace ke 2 procentům
„Odhad je, že se v lednové inflaci dostaneme k číslům, která se začnou blížit těm, která chceme. Jestli to bude už v lednu, v únoru nebo v březnu, na to zas takový expert nejsem, ale předpokládám, že se budeme brzy dostávat k těm čtyřem třem procentům,“ dodal Fiala.
Česká národní banka na svých stránkách dokonce uvádí: „Už v lednu 2024 se meziroční inflace skokově sníží do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle.“
Inflace začala zrychlovat od poloviny roku 2021, na vrchol se dostala v září 2022, kdy dosáhla hodnoty 18 procent.
Naopak reálná mzda se v posledních dvou letech soustavně propadala. Průměrná mzda se loni ve 3. čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 Kč. Po započtení inflace, která dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta.
V letošním roce by se však situace mohla zlepšovat. Podle průzkumu společnosti Randstad takřka polovina firem plánuje zvýšit mzdy o šest až deset procent, dalších 46 procent je chce zvýšit o jedno až pět procent. Nejvíc přidávat se má v bankovnictví, pojišťovnictví, finančních službách, energetice a plynárenství.
Inflace v Česku je stále nejvyšší z celé EU
