Fiala: Formát EU už nestačí, potřebujeme silnou Británii

„Jsme v tak složité mezinárodní situaci, že standardní formáty podle mě nestačí. Jestli máme adekvátně reagovat na to, co se teď děje ve vztahu Spojených států a Ukrajiny a Spojených států a Ruska, tak na to nemusí být formát EU v tuto chvíli dostatečný,“ řekl premiér.

„Například proto, že potřebujeme silnou roli Velké Británie ve všech těchto jednáních. Proč? Třeba proto, že v takto kritických chvílích platí i u jednacího stolu, že větší váhu má hlas toho, kdo má reálnou sílu,“ vysvětlil.

Nevadí mu, že za Evropu vystupují často Velká Británie a Francie, jelikož jsou to jediné státy, které mají na území Evropy jaderné zbraně a jsou stálými členy Rady bezpečnosti. Zároveň s nimi Česko sdílí pohled na podporu Ukrajiny a postoj k Rusku.

„Je správné, že na tomto formátu probíhají jednání. Jsme v bodu zlomu. Mění se mezinárodní řád a v tuto chvíli je potřeba používat i jiné než standardní formáty,“ uvedl Fiala s dovětkem, že tím ale není nijak oslabováno uskupení sedmadvacítky v rámci Evropské unie.

„Potřebujeme rychlost, akceschopnost, a proto třeba koalice ochotných je věc, která je na místě, je správná a nemusí to nikoho urážet,“ dodal.

Evropa by se měla podle Fialy „chytit za nos“ a soustředit se na posilování vlastní bezpečnosti, neoslabovat vlastní konkurenceschopnost svého průmyslu a nedávat si těžko splnitelné cíle, které sílu EU ve světě oslabují.

Doufá, že k tomu vývoj v EU povede. V návaznosti na včerejší rozhodnutí vlády, kterým se budou každý rok navyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP až na cílová tři procenta, řekl, že by se měly do realistického zvyšování výdajů na obranu pustit i další země.

Fiala zároveň označil debatu o tom, že by Francie přibrala pod „jaderný deštník“ i další státy Evropy a nabídla jim svůj potenciál, za předčasnou.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu sejdou k mimořádnému jednání, na němž se pokusí shodnout na posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny. Není jisté, zda budou pokračovat americké dodávky zbraní Kyjevu, ani vývoj možných mírových jednání s Ruskem.

Situace eskalovala před několika dny, kdy americký prezident Donald Trump po roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pozastavil vojenskou podporu Kyjevu.