Fiala: Evropa je krok od války. Pravděpodobnost mírového řešení se snižuje

„Situace je nesmírně vážná, nebezpečná a je vážnější každým dnem. Není přehnané tvrdit, že Evropa je krok od války, což bylo donedávna ještě něco nepředstavitelného,“ řekl v neděli v České televizi premiér Petr Fiala (ODS).

Podle něj se pravděpodobnost dosažení mírového řešení snižuje, protože četné pokusy o diplomatické řešení zatím nedosáhly úspěchu, a Rusku je třeba dát jasné mantinely.

„Ruská vojska jsou v takovém stupni připravenosti kolem Ukrajiny, že útok může začít v jakékoliv chvíli. To je něco, co je nesmírně vážné,“ doplnil český předseda vlády.

Pokud se Rusko vedené Vladimírem Putinem skutečně odhodlá k vpadnutí na Ukrajinu, bude se muset připravit na tvrdé sankce a rozhodnou odpověď ze strany ukrajinských spojenců. „Sankce jsou nachystány a spustí se ve chvíli, kdy Rusko udělá agresivní krok. Dokud ale budou dveře otevřené diplomacii, tak se nespustí. Diplomacie není slabost, Západ není připraven obětovat Ukrajinu a její budoucnost,“ dodal premiér. Vyzdvihl také jednotu spojenců, s níž podle něj Putin nepočítal.

O konkrétních sankcích, které by na Rusko či okolí prezidenta Putina mohly dopadnout, Fiala nechtěl mluvit s tím, že k tomu není oprávněn. Je jich ale podle něj připravena celá řada. Stále však věří v diplomatické řešení konfliktu.

Fiala ale zároveň dodal, že sankce by měly podle něj být, „co možná nejtvrdší“.

„Nikdo nemůže bránit demokratickým zemím, aby se rozhodly, kam chtějí patřit a čeho chtějí být součástí. To by bylo porušení všech principů, kterým věříme. Proto nemůžeme ani chtít po Ukrajině, aby se rozhodla, že nebudou součástí západních principů. Co by to bylo za nesmysl? Každá země má právo se rozhodnout, kam chce patřit a jakým směrem chce jít,“ míní Fiala.

Přiznal zároveň, že sankce uvalené na Rusko by se velmi pravděpodobně dotkly i České republiky. Jednou z možností, jak se revanšovat českým firmám a zmírnit na ně dopady sankcí, mohou prý být kompenzace.

U ukrajinských hranic má Rusko na svém území a na území spojeneckého Běloruska až 190 000 vojáků. Zhruba polovina z nich je podle Washingtonu v útočném postavení. Moskva, která od roku 2014 okupuje ukrajinský Krym a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, opakovaně popírá, že by chtěla na sousední stát zaútočit.