Fiala: Dejte mi ještě čtyři roky a budete mít platy jako v Německu

„Čtyři roky nestačily, potřebuji osm let, pak budeme mít platy jako v Německu a špičkové univerzity a firmy. Už nebudeme žádná montovna,“ řekl Fiala v České televizi.

Podle Eurostatu byla loni v Německu roční průměrná hrubá mzda přes 50 tisíc eur, tedy v přepočtu přes 1 200 000 Kč, tedy sto tisíc měsíčně. V Česku byla ani ne poloviční, navíc i hluboko pod evropským průměrem.

Pokud by se měla naplnit premiérova slova, hrubé výdělky Čechů by se měly do pěti let proti současnosti více než zdvojnásobit. Tedy za předpokladu, že v Německu, nebo Rakousku, kde jsou dokonce ještě vyšší, neporostou. Průměrná nominální mzda v Česku podle statistiků v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 45 854 korun.

Podle Fialy kabinet zvládl uprchlickou vlnu z Ukrajiny, aniž by to vyvolalo sociální pnutí, zbavil Česko energetické závislosti na Rusku, rozjel tendr na dostavbu Dukovan a historicky nejvíc investuje.

Připustil, že dělá chyby. „Nejsem žádný superman, ale když jsem se rozhodl říkat lidem pravdu, tak superman asi jsem, i když i ti mají své slabiny,“ poznamenal premiér. Dodal, že není slepý k tomu, že je vše dražší a lidé to mají těžší, ale že bude líp, protože příští rok se zvednou reálné mzdy.

Podle průzkumu agentury Kantar pro ČT hodnotí politickou situaci v Česku jako velmi dobrou pouze dvě procenta lidí, za spíše dobrou ji považuje 19 procent a za spíše špatnou a  velmi špatnou 40, respektive 37 procent lidí.

Vláda se může dostat do potíží, protože hrozí, že prezident Petr Pavel nepodepíše státní rozpočet na příští rok. Poradce prezidenta, ekonom David Marek řekl České televizi, že Pavlovi nedoporučí ho podepsat. Fiala ale věří, že hlavě státu vysvětlí, že rozpočet je sestavený odpovědně.

Podle Marka ale není rozpočet úplně důvěryhodný. „Pokud zůstanou ve státním rozpočtu položky, které jsou objemově poměrně výrazné a jsou stále nevyjasněné, potom je těžké k tomu připojit svůj podpis,“ řekl Marek, který je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

„Nepočítám s tím, že ho nepodepíše, a budu se snažit s panem prezidentem mluvit, protože rozpočet je sestavený odpovědně,“ reagoval Fiala v ČT. Připustil ale, že není vyjasněné financování obnovitelných zdrojů.

„Uznávám, že tam je jedna věc, kterou je potřeba dořešit, a to jsou obnovitelné zdroje,“ poznamenal Fiala. „Buď to legislativně upravíme, nebo bychom to museli v průběhu roku doplatit,“ dodal.

Vláda chce na obnovitelné zdroje energie příští rok vyčlenit 8,5 miliardy korun, stejně jako letos. Ale ministerstvo průmyslu a obchodu spočítalo, že bude potřeba 31,2 miliardy korun.

Původně vláda počítala se schodkem 230 miliard korun, ale kvůli nedávným ničivým povodním rozhodla, že jej kvůli pokrytí škod navýší na 241 miliard korun. Proti rozpočtu na letošní rok je to o 41 miliard méně. Rozpočet bude příští týden projednávat Sněmovna.