Článek
„Bylo by bezpečnější, abychom ten rozpočet sestavovali s určitou rezervou,“ řekl premiér. O navýšení rozpočtu na obranu na příští rok bude jednat s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a koaličními partnery. „Třeba se domluvíme na něčem vyšším,“ uvedl premiér k záměru zvýšit výdaje na 2,1 až 2,2 procenta HDP.
Dodal, že z pohledu české ekonomiky je navyšování peněz na zbrojení dobrou investicí. „Má z toho hodně český průmysl, jsou to často věci s vysokou přidanou hodnotou, podporujeme tím výzkum. Lidé se nemusejí bát, to jsou skutečně dobře vynaložené peníze,“ uvedl.
Fialova vláda si vytknula jako jeden z cílů, že bude dávat dvě procenta HDP na obranu, což plyne z našeho závazku vůči Severoatlantické alianci (NATO), který Česko přijalo před více než 20 lety. Česká republika jej však většinu času svého členství neplnila, stejně jako celá řada dalších států. Loni podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ke splnění dvouprocentního cíle směřovalo asi 23 z 32 členských zemí, včetně Česka. V lednu ministerstvo obrany informovalo, že závazek za rok 2024 splnilo.
Za reálné považuje Fiala v příštím volebním období dosažení závazku tří procent HDP. A to za předpokladu, že povládne dál jeho kabinet. Ono jedno procento HDP navíc v nynějších číslech podle premiéra činí asi 85 miliard korun. „To nejde navýšit z roku na rok,“ řekl. O postupném zvyšování peněz na obranu se pak chce bavit i na pondělní schůzce prezidentů a premiérů členských států Evropské unie v Bruselu, která bude zaměřena právě na obranu.
Tři procenta v následujících letech považuje za možné i prezident Petr Pavel.
Americký prezident Donald Trump chce, aby se zvedly výdaje na obranu členských států NATO na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle českých politiků napříč spektrem je to nereálné.
Pavel: Do pěti let můžeme navýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP
