Článek
Advokát Pavel Uhl podal stížnost k Evropskému soudu v polovině října. Argumentace vychází podle zmocněnkyně obětí Adély Hořejší ze stejných bodů uplatněných před Ústavním soudem.
„Stát odmítl sexuální útok trestně stíhat jako znásilnění, ačkoli připustil, že pohlavní styk dobrovolný nebyl. Odůvodnil to tím, že naše klientky nevyjádřily odpor s pohlavním stykem dostatečně kvalifikovaně a že intenzita násilí podezřelého nebyla dostatečná. Opřel se přitom o stereotypy postavené na mýtech o dokonalé oběti i pachateli,“ vysvětlila Hořejší iRozhlasu důvod, proč se její klientky rozhodly podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Ústavní soud v červnu rozhodoval o stížnosti pěti žen, které původně figurovaly jako možné oběti sexuálního násilí ve Feriho kauze. Policie jejich případy odložila a k soudu nakonec Feri putoval jen kvůli třem jiným skutkům. Čtyři ženy u Ústavního soudu se stížností neuspěly.
Feriho převezli do nemocnice kvůli pořezání žiletkou po spoluvězni s HIV
„Ústavní soud zdůraznil, že z hlediska ochrany práv obětí není možné, aby orgány činné v trestním řízení interpretovaly podmínky trestní odpovědnosti za závažné porušování lidských práv přehnaně zužujícím způsobem ve prospěch domnělých pachatelů,“ stojí v rozhodnutí.
Advokáti poškozených se kvůli tomu domnívají, že došlo ze strany státu k porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Pokud by stížnosti žen štrasburský soud vyhověl, otevřela by se jim možnost odškodnění, teoreticky i nového soudního otevření celé věci.
Uspěla jediná
Ústavní soud naopak vyhověl ženě, která měla ve svých 17 letech s Ferim krátký vztah. Její případ se týká pohlavního styku, během kterého si měl Feri bez jejího souhlasu sundat kondom, a i přes její výhrady styk dokonat. Policie a státní zastupitelství se tak podle verdiktu musí k případu znovu vrátit.
„Soud nenašel žádný rozumný důvod, kvůli kterému by vyslovení souhlasu s určitou sexuální aktivitou mělo vylučovat trestní odpovědnost pachatele, který oběť donutí k sexuální aktivitě podstatně odlišné. Ať už je cílem používání prezervativu zabránit těhotenství, nebo chránit se před pohlavně přenosnými chorobami, je jeho použití součástí sexuální autonomie jednotlivce a ochrany kvality jeho života v oblastech chráněných ústavním pořádkem,“ uvedl soudce Jan Svatoň.