Faul vlády, ruší slib kantorům

Zákon z vlastní dílny o fixaci platů kantorů je ve finále, ale na poslední chvíli přispěchali koaliční poslanci s pozměňovacím návrhem, který plánovaný růst výdajů na mzdy pedagogů rafinovaně snižuje.

Jednak zužuje kategorie pracovníků ve školství, kterým má být zaručen plat ve výši 130 procent průměru, jednak není jasné, jak se bude vypočítávat.

„Je to pro nás rozhodně zklamání, pokládám to za faul vůči všem pedagogům. Vláda jde proti svému prohlášení a se svými sliby hraje podivnou hru. I na osobních jednáních velké koaliční pětky, když se vyjednávaly platy, jsme byli ujišťováni, že bude zákon a ten to bude řešit,“ řekl Právu šéf školských odborů František Dobšík.

Pozměňovací návrh poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) byl připraven ve vší tichosti a představen ve čtvrtek při jednání tak, že ani opozice na něj nereagovala.

Ďábel je skryt v detailu. Programové prohlášení slibuje, že budou pedagogickým pracovníkům garantovány platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. A do množiny pedagogických pracovníků spadá podle důvodové zprávy na 192 tisíc lidí včetně vychovatelek v družinách, asistentů, mistrů, trenérů apod.

Jenže pozměňovací zákon zničehonic hovoří jen o učitelích, kam zmínění asistenti, vychovatelky a podobně nepatří. Množina dotčených pracovníků ve školství se tak scvrkává na zhruba 150 tisíc osob, které přímo vyučují. „Takže asi 40 tisíc pedagogů hází vláda přes palubu,“ glosoval to Dobšík.

A když ve čtvrtek Výborný přišel s pozměňovacím návrhem, uvedl: „Definujeme, že jeden úvazek učitele by měl odpovídat nejméně 130 procentům průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. (…) Hovoříme tady jasně o učitelích, ale to jsme tak hovořili už opakovaně i v těch předchozích čteních.“

Nicméně při všech jednáních se rétoricky běžně zkracuje množina pedagogických pracovníků na „učitele“. Programové prohlášení vlády výslovně mluví o širší skupině pedagogických pracovníků, tedy včetně asistentů či vychovatelek.

Další fígl tkví v tom, že není jasné, jak se bude oněch 130 procent průměrné mzdy vypočítávat. Původní návrh zaváděl mechanismus, kdy se bude muset objem mezd na platy pedagogických pracovníků odvíjet od průměrné mzdy předminulého roku. Pakliže má zákon platit od roku 2024, určující by byla průměrná mzda za rok 2022, jejíž vyčíslení zveřejní Český statistický úřad v nejbližších dnech.

Toto ustanovení mělo zajistit, aby měli učitelé v aktuální době skutečně kolem 130 procent k průměru. Koaliční návrh ale nezmiňuje nic, od čeho by se měl propočet odvíjet. „Zřejmě proto, že je to ušito horkou jehlou,“ uvedl Dobšík.

Pochybně působí i věta týkající se nákladů: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard korun.“

Ale pro dorovnání platů všech pedagogických pracovníků se předpokládal jednorázový výdaj nejméně ve výši 30 miliard korun. Při odečtení 40 tisíc hůř placených pracovníků tak nelze dospět k jednotkám miliard.

A krom toho návrh zavádí tarifní tabulky speciálně pro učitele. „Zavedli by druhou kategorii pedagogů, což je i proti záměru ministerstva práce tabulky sjednocovat,“ uvedl Dobšík.

Odbory i novináři se po celý krizový rok ptali, zda lze slib skokově vylepšit platy ve školství splnit, a vždy se jim dostalo z nejvyšších vládních kruhů ujištění, že se na něm nic nemění.

„Když jsem se ptal ministra školství naposledy, říkal, že neočekává žádné změny,“ uvedl Dobšík. Začátkem prosince ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Právu napsal, že revize programu vlády se školství netýkají. „Ohledně platů nečekám změnu v programovém prohlášení vlády,“ sdělil tehdy Balaš.

V úterý ministr Právu sdělil: „Respektuji tento pozměňovací návrh jako výsledek koaličních jednání, jako realitu, na které jsme byli schopni se shodnout.“

S podivem je i angažmá Balašova předchůdce Petra Gazdíka (STAN). „Ten si od začátku dával jako svou vizitku, že se mu podařilo do vládního prohlášení prosadit, že se zákon týká všech pedagogů,“ vzpomínal Dobšík.

V úterý nebyl Gazdík k tématu sdílný. „Pozměňovací návrh reaguje na aktuální situaci. Já jsem ten návrh předkládal s kolegy, protože jsme se na tom dohodli. S kým to bylo dál předjednáno, netuším,“ řekl Právu.

Rovněž premiér Petr Fiala (ODS) slib učitelům opakovaně zdůrazňoval. „Počítáme s tím, že plat pedagogických pracovníků se dostane a udrží na úrovni 130 procent průměrné mzdy,“ řekl šéf vlády v listopadu.

Pozn.: Ministerstvo školství předpokládá pro letošek průměrný plat učitelů (bez asistentů, vychovatelů, mistrů apod.) ve výši 50 523 Kč, což je 116,6 procenta predikované průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zaměstnanců v národním hospodářství pro rok 2023. Průměrná hrubá mzda v národním hospodářství činila ve třetím čtvrtletí loňského roku 39 858 korun.

Lidovec Marek Výborný v úterý Právu potvrdil, že jejich návrh byl vyjednán na školské pětikoalici a potvrzen na jednání předsedů stran a premiéra.

„Vláda od počátku slibovala garanci 130 procent pro platy učitelů. Mezi učitelem a pedagogickým pracovníkem je rozdíl, ti zdaleka ani dnes nedosahují těch 130 procent a je to vcelku logické. Asi se shodneme na tom, že plat učitele by neměl být na stejné úrovni jako plat asistenta pedagoga nebo trenéra,“ řekl Právu.

To ale původní zákon nezajišťoval. Finanční objemy se měly rozpouštět do všech tarifních kategorií úměrně, podobně jako když začínající učitel nemá stejný plat jako ten nejzkušenější.

„Je pravda, že podle původního návrhu by byl objem vyšší. Naší úpravou garantujeme ředitelům škol, že jim přijde balík vypočítaný na 130 procent na platy učitelů a k tomu jim dojde balík na ostatní neučitelské pozice, který bude vypočítán jako doposud, včetně nadtarifní složky,“ dodal Výborný.