Článek
V Bílém Kostelci na Litoměřicku se pokusila církev využít právní možnosti převést nechtěnou nemovitost na stát. Tuto možnost opustit nevyužívaný majetek má každý vlastník, ale církev narazila.
Její žádost, aby pozemky i zchátralý kostel převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), odmítl jak katastrální úřad, tak krajský soud v Ústí nad Labem.
Podle soudce Vojtěcha Cepla je farnost povinna pečovat o kulturní památku podle zákona o státní památkové péči a nemůže opustit majetek, o který se dlouhodobě nestarala.
Soudce v rozsudku, který Právo získalo, uvádí, že kdyby církev získala ruinu kostela zpět v rámci církevních restitucí, tak by bylo možné uvažovat o tom, že by stát poničený majetek převzal.
Proti misijnímu poslání
„V tomto případě je ale skutkový stav naprosto odlišný. Církev vlastnila předmětný kostel po celou dobu komunistického režimu i po něm až do současnosti a bez přerušení, měla tedy 25 let k tomu, aby se pokusila o nápravu stavebního stavu,“ uvedl soudce.
Dodal, že „jednání církve, která se bez vážného důvodu úmyslně zbavuje kostela, je zjevně proti deklarovanému misijnímu poslání samotné katolické církve“.
Podle mluvčí litoměřické diecéze Jany Michálkové rozhodnutí soudu respektují a dál jednají s ÚZSVM o tom, co s ruinou udělat.
Zároveň připomíná, že není možné neutěšený stav řady nemovitostí klást za vinu pouze církvi, protože zvláště v pohraničí bylo nemožné kvůli vyhnání Čechů před válkou a pak odsunu Němců po válce se postarat o všechny církevní stavby.
„Stav těchto objektů je výsledkem péče státu o ně, protože po únorovém převratu 1948 stát na sebe zákonem převzal tuto povinnost,“ řekla Právu Michálková. Dodala, že dnes farnosti i celá diecéze veškeré úsilí a peníze investují hlavně na opravu kostelů a far, kde probíhá církevní život a kde jsou věřící.
Norské fondy
Nepoužívané kostely i fary se snaží církev prodat nebo je nabízí obcím i soukromníkům. Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl věří, že i za pomoci nadšenců se jim část kostelů podaří zachránit.
„V Konojedech, což je vedle Bílého Kostelce, církev nevyužívaný kostel darovala soukromníkovi a ten ho za pomoci norských fondů dokázal zachránit a před několika dny ho znovu otevřel,“ řekl Právu Přibyl.
Podle něj má řada farářů na starosti i více než deset kostelů a není v jejich silách je všechny udržovat v bezvadném stavu. Přesto i v některých ruinách dále slouží mše.
Související téma:
„Například pan farář ve Zlovědicích nedaleko Podbořan před poutí, místo aby umyl podlahu, poseká vysokou trávu,“ uvedl případ kostela na Žatecku, který jednou za rok slouží ke mším, ačkoliv dávno nemá střechu.