Článek
„Seno z Krkonoš, kde zcela vypadla druhá seč, se vždy vyváželo. Letos se karta obrátila. Dovážejí se tisíce balíků, aby hospodářská zvířata přežila zimu,“ konstatoval jeden z krkonošských hospodářů.
Jarní senoseče skončily s pětadvacetiprocentní ztrátou a otavy propadly úplně. Horské louky vhodné pouze pro pastvu a senoseče nedaly mnohde s koncem léta ani stéblo. Seno přitom v Krkonoších leckdy bez užitku hnilo. Horští hospodáři, jenž hojně zásobovali zbytkovým senem nížiny, musejí dnes za drahé peníze plnit seníky nejčastěji z Polska nebo Orlických hor.
Ceny vylétly mnohonásobně
Cena třistapadesátikilového balíku prodávaná za pětistovku, letos stoupla na dva a půl tisíce korun. Balík senáže vylétl z šesti set korun na skoro čtyři a půl tisíce.
„Aby se do Krkonoš, kde hospodařím celý život, vozilo seno, jsem nezažil. Loni jsme dva kamióny prodali na Moravu. Letos bychom stejné množství potřebovali. Trh je naprosto vyprázdněný. Každý shání, kde se dá. Ceny sena jsou nehorázné. Nikdy jsem si nemyslel, že jako sedláci budeme mezi sebou takoví byznysmeni. Gaunery byli vždycky obchodníci. Letos jsme v tom všichni,“ doplnil 54letý zemědělec z Mladých Buků u Trutnova Ervin Schreiber.
Otěže obchodu s objemnými krmivy začali pohotově přebírat prostředníci, kteří jsou schopní vyšponovat ceny do astronomických výšek. „Poláci, co tady nabízejí seno, jsou jasní prostředníci. Penězi dobytek nenakrmíme, krmivo mít musíme,“ říká majitel 350hlavého stáda skotu Schreiber hospodařící na 560 hektarech horských pozemků.
Letošek považují krkonošští zemědělci za prubířský rok, který přežijí pouze opravdoví hospodáři. Lajdáci a příštipkáři bez prozíravě uspořených rezerv vesměs skončí.
Jatka zmrazila výkup masa na minimum, mrazáky nejsou bezedné, a sáhnout hluboko do kapsy na předražené krmivo ustojí málokdo.
Ilustrační foto
„Hrozí, že někteří pustí dobytek na zimu do lesa. Buďto pochcípá, nebo přežije,“ nastínil nejkatastrofičtější scénář důsledků extrémního sucha Schreiber.
Situaci komplikuje letos počasím radikálně zkrácená doba pastvy. Zemědělci musejí dobytek stahovat z vyprahlých pastvin o dost dříve a začít krmit nedostatkovým krmivem.
„Krmit obvykle začínáme začátkem října. Zima pro nás letos fakticky začala s předstihem půldruhého měsíce, což ještě zvýší spotřebu objemných krmiv. Seno budeme nuceni kompenzovat řepnými řízky. Věřím, že to vyjde, bez toho, že bychom museli za lacino redukovat to nejcennější - léta šlechtěné stádo. Rčení na Hromnice půl píce, je letos zbožným přáním,“ podotkl Schreiber.