Článek
Soud čeká tvrdý oříšek: musí rozhodnout, zda současná civilizovaná společnost dokáže vlkům čelit jinak než archaickými vlčími jámami a střelbou z kulovnic, neboli prostředky, jimiž lidé před sto padesáti lety vlky v Čechách vyhubili.
Odstřel vlka ovšem nyní může, na rozdíl od řady evropských zemí, skončit v Česku vězením. „Vidím v tom spíše snahu se zviditelnit. Řada chovatelů z Broumovska s námi naopak spolupracuje,“ reagoval Miroslav Kutal z ekologického Hnutí Duha.
Broumovští začátkem letošního ledna podali žalobu na ministerstva životního prostředí a zemědělství. Farmáři se cítí před vlkem, jemuž je dovoleno vše, právně znevýhodněni.
„Žaloba je nestandardní. Snaží se řešit problém, nad nímž všichni zavírají oči. Asi do doby, než v Česku dojde k prvnímu útoku vlka na člověka,“ prohlásila zástupkyně žalujících Jana Zwyrtek Hamplová, podle níž jde o střet legislativně zakotvené ochrany vlka a vlastnického práva žalobců chráněného ústavou.
Žalující strana chce, aby populace volně žijících vlků byla příležitostně regulována na celém území Česka.
Případů nezřídka smrtelného napadení člověka vlkem evidují evropské země od roku 1950 na šedesát. Statistiky zahrnují země, odkud vlk na rozdíl od Česka z volné přírody na 150 let nezmizel.
Údaje německé nevládní organizace Naturschutzbund Deutschland, založené v roce 1899, uvádějí jako poslední vlčí oběť mrtvou britskou turistku loni v září v Řecku. Útok vlka dosvědčoval poslední telefonát napadené ženy včetně zprávy patologa a veterináře.
Ochranáři oponovali tím, že vlci se mohli do těla pustit, až když byla žena mrtvá.
Roztrhaná zvířata
„Chceme odvrátit reálnou hrozbu. Jediným správným přístupem je žaloba na stát,“ argumentuje starosta Vernéřovic a chovatel ovcí Tomáš Havrlant (nezávislý). „Člověka se vlk úzkostlivě straní. Útočí pouze za zcela mimořádných okolností,“ oponuje Kutal.
Na Broumovsku se čas od času najdou zkrvavené kusy vlky roztrhaných ovcí i telat. Podle místních útočí smečka, která má mít oficiálně pět kusů, podle jejich zkušenosti je ale až dvacetihlavá.
„Situace je stále horší. Jsme ponecháni napospas vlkům. Chceme docílit změny právního stavu, který je odtržený od reality. Zákon nepočítal s takovou vlčí expanzí v hustě obydlených oblastech,“ tvrdí Havrlant, přesvědčený o nadbytečnosti vrcholných predátorů v okleštěné české přírodě. „Denně jsem konfrontován s rostoucím strachem občanů. Neexistuje, aby do lesa šly samotné děti,“ řekl Havrlant.
Peníze proplácené státem za vlky způsobenou újmu a dotace na bezpečnost stád považují farmáři za mrhání veřejnými prostředky. Vlky, jak říkají, vyjma dobře mířené střely nic nezastaví.
Nejde jen o peníze
„Peníze, které stejně nejsou v poměru k nákladům dostatečné, nehrají roli. Nelze nečinně přihlížet drastickému týrání zvířat. Náklady na ochranu vlků přenáší stát, jenž předpokládá finanční náhradu také za zdraví a životy lidí, na soukromé osoby,“ míní farmáři.
Farmářům ale ochranáři ustoupit nehodlají. Podle Kutala z Hnutí Duha vlk přirozeně reguluje počty přemnožené lesní zvěře.
Vlk ale podle farmářů vždy sáhne po nejsnadnější kořisti. „Loví hlavně srnčí a jelení zvěř a divoká prasata. Výjimečně útočí na hospodářská zvířata,“ oponuje Kutal.
„Střílet vlky tady chtějí od chvíle, odkdy se tady usadili. Neexistuje univerzální způsob, jak pastviny zabezpečit. Jde ale pro chovatele o komplikaci, i když stát řadu ochranných prostředků dotuje,“ doplnil Petr Kafka z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.