Farmáři na Broumovsku láteří nad vlčí smečkou, prý jim likviduje stáda

Odhady, kolik vlků okupuje po třech stech letech oblast Broumovského výběžku, se různí. „Výzkumy potvrzují čtveřici kusů. Dva dospělí a dvojice štěňat,“ sčítá Miroslav Kutal z ekologického Hnutí Duha.

„Jde o možná dvacetihlavou smečku. Nedávno jeden člověk zahlédl čtyři dospělé a sedm mladejch. Jiný viděl osm dospělých. Další zvedl hlavu od nalezené houby a asi z dvaceti metrů na něho civěl vlk. Ochranáři sedí v Olomouci u počítače a sledují signál z fotopastí,“ oponuje jeden z nejvíce rozezlených farmářů Jan Šefc, který prý každou noc sedá do auta a preventivně objíždí pastviny. Jezdit členitým terénem bude tak dlouho, dokud vlci hluku motoru, výstřelům z poplašňáku a světlicím nepřivyknou.

„Oplocení vlky nezastaví. To je jako léčit rakovinu acylpyrinem. Tady se musí začít střílet,“ požaduje Šefc.

Vlci na Broumovsku pozabíjeli stovky ovcí, několik telat a dvousetkilovou jalovici. Civilizaci se natolik přizpůsobili, že po vesnicích chodí údajně jako na promenádě. Zabijí nebo zraní, na co přijdou. Na rozdíl od srnek a jelenů, jejichž počty mají regulovat, představují domácí zvířata snadnou kořist.

„Nedávno seděl jeden u autobusové zastávky v Javoru. Lidé si ho fotili,“ popisuje Šefc.

„Zvláštní, že žádná z fotek se nedostala k nám. Šlo by o skutečný unikát. Vlk je velmi plaché zvíře a člověka se úzkostlivě straní,“ kroutí hlavou Kutal.

„Ochráncům se to vymklo z rukou. Vidíte běžet vlka po asfaltce s jehnětem v tlamě a oni vám řeknou, že tohle se může stát. Vlk je plaché zvíře a má být v lese,“ říká zcela vážně Šefc.

Broumovsko přestavuje časovanou bombu. Těžko odhadnout, kdy farmáři začnou kopat archaické vlčí jámy a přísně chráněné šelmy střílet kulovnicemi. Předzvěst možného excesu se udála v polovině letošního září.

Okolo sto padesáti rozhorlených mužů vtrhlo do sídla Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v Polici nad Metují, kde probíhala schůzka Vlčích hlídek.

„Tím to neskončilo. My se nedáme, dokud se problém vlků na Broumovsku nevyřeší. Brzy nás bude tisíc. Objednám autobusy a pojedeme po volbách lobbovat do parlamentu,“ hrozí Šefc.

Chovatel několika tisícovek ovcí hájí léta šlechtěné stádo. Vlk si nevybírá. Krvelačná šelma roztrhá jatečnou ovci v hodnotě osmi set korun, jehně za patnáct stovek stejně jako chovný kus za několik desítek tisíc. Mnohaletá šlechtitelská práce od plemenných jehňat za 300 eur za kus přijde během jediné noci vniveč.

„Jediný vlk, jak dokládá případ z Bílých Karpat, dokáže za jednu noc zlikvidovat čtyřicítku ovcí,“ potvrzuje ekolog Kutal.

„Stát sice škody nahradí. Zabitou chovnou ovci, za niž dostanu tři tisíce korun, ztrácím pětiletý zisk a penězi těžko vyčíslitelnou šanci zušlechtit stádo,“ počítá Šefc. Drobní chovatelé leckdy s chovem končí a škody ani nehlásí.

Vlci okupují hlavně oblast Teplic nad Metují. „Vlci si zvykli, že jim nikdo neublíží,“ popisuje Šefc, jemuž na druhé straně vlci v zásadě nepřekážejí. „Nám vlci nevadí. Pokud občas sežerou nějakou ovci, nic by se nedělo. Pobereme náhrady a dobrý. Ale tři stovky, to už je opravdu moc a zdaleka to nekončí,“ poznamenal Šefc, jenž státní náhrady za vlky stržené ovce demonstrativně odmítl.

„Nejde o peníze. Dochází k týrání hospodářských zvířat. Za tohle brát peníze nebudu,“ prohlásil Šefc. Nouzí dotacemi podporovaní chovatelé netrpí. Hektary obhospodařované půdy ročně na Broumovsku přinášejí milióny korun. Stát z 80 procent přispívá na ochranu proti vlkům. Peníze ale nehrají ve vlčí válce s ochranáři roli.

„Proč bychom měli stavět oplocení proti vlkům. My vlky nechováme. Ploty stavíme pro dobytek. Vlky ať zaopatří ochranáři, když je tady chtějí mít. Ne, že my budeme shánět dotace, firmy. Daňoví poplatníci mi za patnáct miliónů postaví nový plot, protože ochranáři chovají na Broumovsku vlka. Nemám na to čas, peníze ani chuť,“ argumentuje Šefc.

Farmářům nepomohou ani smečky psů schopných se vlkům rovnocenně postavit. „Chrání pastviny na Kavkaze nebo v Pyrenejích daleko od lidských obydlí, kam se ani jejich majitelé neopováží vstoupit bez pušky a hole v ruce. Tady by to dopadlo tak, že spolu s vlky by roztrhali i neopatrného turistu,“ tvrdí Vladimír Menšík z ovčí farmy Šonov.