Farmáře v Krkonoších park jedněmi dveřmi vyhodil a druhé mu musel otevřít

Horal a bývalý československý reprezentant v lehké atletice, jenž prohrál soudní spor s ochranáři, léta na jedné z nejvýše položených farem v Česku ve výšce 1350 metrů, zajišťoval péči o horskou krajinu.

Chovatel skotského náhorního skotu ale z Krkonoš, kde se cítí doma, nezmizí. Stáda přesune na pastviny, které nespravuje Správa KRNAP. „Nechci mít do budoucna s ochranáři, kteří se chovají na státních pozemcích jako feudálové, nic společného,“ konstatoval.

Ačkoliv strážci přírody farmáře z jedněch pastvin vyhnali, takřka obratem mu se skřípěním zubů museli přiklepnout jiné, zhruba ve stejné výměře.

„Pan Zálešák nabídl nejvyšší pachtovné a Správě KRNAP nezbylo než postupovat podle zákonných předpisů,“ zdůvodnil paradoxní situaci, kdy ochranáři farmáře jedněmi dveřmi vyhazují a druhými zvou zpět, mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

„Být to v běžném obchodním styku, tak za to, jak se chová k vlastníkům pozemku, by neměl šanci,“ podotkl Drahný.

Zálešák naštval ochránce přírody do morku kostí. Hospodář, schopný přispět k renesanci budního hospodářství, nekompromisně kritizoval způsoby, jakými ochranáři k ochraně přírody přistupovali. Farmář opakovaně upozorňoval na černé skládky a další nešvary, na což podle něj nereagovali dostatečně. „Zametali to pod koberec,“ tvrdí.

Konflikt vygradoval loni na jaře, kdy ochranáři navrhli za­evidovat mokřad na Klínových Boudách jako ekologicky významný prvek. Zálešák znemožnil zaměstnancům správy parku přístup na propachtované louky, dokonce jim měl vyhrožovat. Následovala smršť žalob a trestních oznámení, jejichž výsledkem byl rozsudek o právoplatném zrušení pachtovní smlouvy.

„Nikdo neříká, že špatně hospodařil. Něco jiného je způsob hospodaření a další věc je, jak se pachtýř chová k majiteli pozemku,“ odůvodňuje postup správy Drahný. „Konflikt způsobila nekompetentnost ochranářů. Chtěli jít mezi čerstvě narozená telata a jejich matky. Hrozilo napadení,“ oponuje farmář.

Nicméně Zálešák, unavený spory s ochranáři, jejichž postup cítí jako šikanu, boj o pozemky propachtované od správy parku vzdal.

„Klínovky vyklidím a nově vysoutěžené pozemky také vrátím,“ plánuje farmář. A kromě „zajetého“ chovu skotu je odhodlaný na vlastních pozemcích zkusit další projekt. Jako první v Česku chce dokázat, že lze chovat včely i ve výšce dvanácti set metrů. Je přesvědčen, že jeho úvahám nahrává klimatická změna, a proto s novým záměrem uspěje.