Umučený farář Toufar byl soudně rehabilitován. Po 74 letech

„Josef Toufar je účasten soudní rehabilitace. Byl nezákonně zbaven osobní svobody minimálně od 28. ledna do 25. února 1950,“ konstatoval soudce Miroslav Mjartan.

„Byla to extrémní situace, kdy byl Josef Toufar mučen, aby se přiznal, a nic z toho nebyla pravda. Dnes byla po právní stránce napravena křivda, která se stala Josefu Toufarovi. Byl morálně očištěn,“ uvedl Lubomír Müller, který u soudu zastupoval zesnulého faráře.

Dnes už nežijí žádní jeho příbuzní. I proto přišla žádost o rehabilitaci tolik let po projednávaných událostech, a protože nežije již nikdo z oprávněných, nebude se řešit ani žádné odškodnění. „Dnešní rozhodnutí soudu ale otevřelo možnost rehabilitací dalších lidí, kteří byli v souvislosti s takzvaným číhošťským zázrakem vězněni,“ upozornil Müller.

Veřejné zasedání, které ale nehodnotilo, zda došlo či nedošlo v Číhošti k zázraku, zahájil soudce Mjartan přesně v 10 hodin. Na úvod připomenul, že návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce na základě vypracovaného podnětu advokáta Lubomíra Müllera. Na něho se s tímto požadavkem obrátil Jan Kratochvíl, zakladatel brněnského Muzea českého a slovenského exilu 20. století.

Jak státní zástupce František Jedlička potvrdil, dosud žádné rehabilitační řízení, týkající se Josefa Toufara, neproběhlo, přestože je historicky i v soudních spisech doloženo, že byl zbaven osobní svobody.

„Byl internován ve věznici Valdice (krycí název Stará Ves). Orgány státní bezpečnosti se snažily získat jeho přiznání. Ale nezískaly ho, proto přistoupily k tvrdším metodám, až došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Z Valdic byl 25. února 1950 převezen do Prahy, kde je operován, ale po několika hodinách umírá,“ uvedl státní zástupce.

„Z dochovaných dokumentů není pochyb, že zatčení a následné vyšetřování Josefa Toufara bylo v rozporu se zákony platnými v té době,“ řekl František Jedlička, který proto navrhl kauzu uzavřít s tím, že byl Josef Toufar nezákonně zbaven osobní svobody.

„Navzdory tomu, že panu Toufarovi prezident (Miloš) Zeman dal státní vyznamenání, Olbram Zoubek mu jako své poslední dílo připravil nadživotní sochu, spisovatel Miloš Doležal napsal krásnou životopisnou knihu, byly vydány známky ke stému výročí narození, tak po právní stránce se tím dosud nikdo nezabýval. Ale nelze se věcí zabývat pouze po stránce historické, umělecké, ale především po stránce právní. A k tomu slouží právní rehabilitace,“ doplnil obhájce Lubomír Müller, který zastupoval i další osoby perzekvované komunistickým režimem. Ač sám není římským katolíkem, ale členem jiné církve, obhajoby se ujal na své přání.

Během kázání faráře Josefa Toufara třetí adventní neděli 11. prosince 1949 tehdy přítomní spatřili, jak se za jeho zády několikrát pohnul oltářní kříž. Zřejmě nejčastěji připomínaným vysvětlením je provokace ze strany StB. Ani jedna z rekonstrukcí nepotvrdila, že by bylo technicky možné zázrak zaranžovat.

Krátce po události byl sedmačtyřicetiletý páter Toufar zatčen. Zemřel 25. února 1950. Vyšetřovatel Ladislav Mácha, tehdy sedmadvacetiletý, který se snažil z kněze dostat přiznání k zosnování zázraku a spolupráci s USA a Vatikánem, byl odsouzen nejprve k pěti, po odvolání ke dvěma letům vězení. Výkon trestu ze zdravotních důvodů nikdy nenastoupil. Zemřel v roce 2018 ve věku pětadevadesáti let.

„Tehdy chodilo do kostela hodně lidí, byla jsem tu tehdy i já, ale nic jsem neviděla. Krátce nato sebrali velebného pána a kostel zůstal zavřený,“ zavzpomínala pro Právo v roce 1999 na události staré padesát let místní občanka Anna Tvrdíková a připojila dovětek, že se domnívá, že vše bylo narafičeno estébáky.

„Na fotografiích se pak objevila kytice na oltáři. A květiny se v době adventu na oltář nedávají,“ podpořila svůj názor. Číhošťský zázrak spatřilo podle pozdějších svědectví dvacet osob, z toho devatenáct jich to stvrdilo písemně.

Už roku 2013 zahájila římskokatolická církev proces blahořeční Josefa Toufara. Taková procedura však trvá několik let. Každé takové řízení je v současnosti rozděleno na dvě části. První část probíhá v diecézi, v níž osoba pokládaná za svatou zemřela, druhá část posléze v Římě na Kongregaci pro blahořečení a svatořečení.

Aktuálně stále probíhá tzv. diecézní řízení.

„To znamená, že postulátor přípravného procesu beatifikace shromažďuje dostupné materiály k osobě Josefa Toufara – fotografie, dokumenty, svědectví. To bude trvat ještě delší čas,“ uvedl mluvčí biskupství Pavel Sršeň s tím, že teprve poté bude možné vše zaslat do Říma.