Hlavní obsah

Fámy roku: Máslo zdarma pro Romy i ovce pro IS

Právo, Radka Kovářová

Úřadem vlády podporovaná iniciativa HateFree zveřejnila pět nejbizarnějších hoaxů, tedy poplašných řetězových zpráv, které se letos objevily na českém internetu. Mnozí Češi například rozhořčeně sdíleli na sociálních sítích jako pravdivou zprávu, že Romové nemusejí v obchodech platit za máslo.

Foto: Thomas White, Reuters

Logo sociální sítě Facebook. Ilustrační foto

Článek

„Rozšířila se v září, vznikla jako žert, stovky lidí však ironii nepochopily,“ napsalo HateFree s tím, že šlo o parafrázi zprávy z roku 2011, že Romové údajně získávají léky zdarma.

Vymyšlený byl také článek o novozélandském farmáři, který byl zatčen za prodej ovcí jako sexuálních otrokyň pro Islámský stát. Příspěvek tvrdil, že farmáře dlouhodobě vyšetřovaly tajné služby CIA a MI6.

HateFree upozornilo, že zdrojem zprávy byl satirický web World News Daily Report. Spousta uživatelů sociálních sítí to však vzala vážně, a to i přesto, že vše bylo doplněno viditelně upraveným snímkem několika řad ovcí a jejich zadních partií.

Strach ze ztráty domu

Dalším z hoaxů byla i zpráva, že od ledna 2017 mohou lidé přijít o své domy a pozemky na základě zvykového práva. Pokud se prý neobrátí na katastrální úřad, zabaví jim je Evropská unie. Zprávu musela popřít až kancelář ředitele českého katastrálního úřadu.

S vlnou nesnášenlivosti vůči uprchlíkům pak souvisí čtvrtá poplašná zpráva, které lidé uvěřili. Na Facebooku sdíleli doklad rakouského Federálního úřadu pro cizince a žadatele o azyl s fotografií dospělého muže s tím, že jde o identifikační kartu jedenáctiletého chlapce Hanse Einmanna z Afghánistánu. „Toto nám běhá po Europe a my s tým nic neděláme…“ napsal jeden z uživatelů. Ve skutečnosti šlo pouze o vzorový doklad rakouského úřadu a jméno „Jan Muž“, případně „Jan Nějaký muž“.

Jako poslední zmanipulovanou zprávu HateFree uvedlo případ, který proběhl i českými médii. Německý soud rozhodoval o případu z července 2014, kdy tři muži zaútočili na synagogu ve městě Wuppertal Molotovovými koktejly a zapálili ji. „Rozsudek byl v některých českých médiích prezentován tak, že soud uznal, že se jednalo o ‚přiměřený akt nesouhlasu‘ či o ‚přiměřenou kritiku politiky Izraele‘, a vyvolal tedy velký rozruch,“ napsalo HateFree.

„Ve skutečnosti soud opravdu rozhodl, že se ze strany pachatelů jednalo o kritiku Izraele a snahu upozornit na konflikt v Gaze, v rozsudku se však slovo ‚přiměřený‘ vůbec neobjevuje,“ dodalo.

Proč věříme bizarním zprávám

A proč Češi tolik věří na první pohled bizarním zprávám? „Je to zkratka a spoustě lidem vyhovuje, že nad tím nemusejí přemýšlet a mohou se naplno projevit jejich emoce, například rozčilení,“ myslí si psychoterapeut Jan Vojtko, který se chováním lidí na sociálních sítích zabývá.

Podle něj svou roli hrají sociální bubliny, kdy se lidé obklopují jedinci, kteří mají stejné názory. „Málokdo unese ve svém okolí nebo v sociálních skupinách někoho, kdo přemýšlí jinak,“ podotkl. Každý je prý denně zahlcený množstvím rozhodnutí, která musí učinit, takže na sítích už pak nechtějí řešit jakákoli dilemata. „Dnešní době se říká postpravdivá a postfaktická, protože spousta lidí dnes nemá možnost ani chuť si ty zprávy ověřit,“ dodal.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám