Falešných bankéřů na telefonu výrazně přibylo, snaží se získat přístup k účtu

Zkušenost s tím mají například dvě ženy z Chomutova. Ty někdo koncem července telefonicky kontaktoval z čísla odpovídajícímu oficiálnímu telefonnímu číslu banky, u které mají veden bankovní účet. Podvodníci totiž dokážou prostřednictvím takzvaného parametru CLI (Calling Line Identification) změnit v síťové signalizaci informace o čísle, z něhož se telefonuje.

„Údajný pracovník banky jim sdělil, že k jejich účtu byla podána žádost o úvěr, respektive v druhém případě byla sjednána půjčka, a to ve výši sto tisíc korun,“ konstatovala chomutovská policejní mluvčí Miroslava Glogovská.

Podvodník argumentoval tím, že si banka potřebuje v souvislosti s úvěrem ověřit údaje. Ani jedna z poškozených si však předtím o žádnou půjčku u své banky nezažádala.

Telefonáty pokračovaly ještě nějakou dobu, kdy údajný operátor chtěl znát osobní údaje a údaje týkající se bankovního účtu. Jedné ze žen také sdělil, že ji bude kvůli jejímu případu kontaktovat někdo z policie.

Za pár minut po ukončení hovoru jí volalo číslo tvářící se jako číslo používané tímto bezpečnostním sborem se začínajícím trojčíslím 974, kde se jiný člověk vydával za policistu.

Trik podvodníkům nevyšel. Dotyčné ženy byly totiž opatrné a telefonáty si ověřily u svých bank. Podobných útoků ale přibývá. „Z pracovních materiálů je možné uvést, že v rámci této legendy od roku 2020 pracujeme přibližně s 230 případy,“ sdělil Právu Ondřej Moravčík, vedoucí tiskového oddělení Policejního prezidia.

To však neznamená, že jich nemůže být víc. „Je pravděpodobné, že velké množství případů skončí ve stadiu pokusu, kdy oslovený člověk ihned legendu prohlédne, a pachatel tak nemá možnost vylákat žádné informace a policie není zapojena,“ dodal Moravčík.

Podle České bankovní asociace (ČBA) se telefonáty podvodníků vydávajících se za bankéře začaly objevovat v loňském roce, a to spíše až v jeho druhé polovině. Počet vishingových útoků se loni pohyboval v nízkých stovkách, úspěšní byli útočníci zhruba ve čtvrtině případů.

„Letos úspěšnost poklesla na zhruba čtrnáct procent, nicméně prudce narostl jejich počet: jen do konce května bylo útočníky uskutečněno zhruba šestkrát více útoků než za celý loňský rok,“ uvedl Petr Barák, předseda komise ČBA pro bankovní a finanční bezpečnost.

Varoval současně, že podvodníci bývají dobře připraveni. Vedle toho, že se vydávají třeba i za policisty, znají často také jméno, adresu nebo přímo číslo účtu své oběti.

„Zásadním pravidlem je nikdy nikomu nesdělovat své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví ani čísla ze své platební karty. Banky se na ně opravdu nikdy neptají, a to ani telefonicky, ani e-mailem, ani SMS či jinými zprávami,“ dodal s tím, že nejlepší je rovnou ukončit hovor a zavolat do banky.

Barákova slova potvrzují i samy bankovní ústavy. „Nikdy po klientech nechceme celé přístupové údaje, čísla karet nebo jiné důvěrné informace,“ řekl Patrik Madle z ČSOB.

„V případě vishingu klientům doporučujeme při sebemenším podezření kontaktovat naši bezplatnou zákaznickou linku či nás kontaktovat přes sociální sítě, naši poradci jsou schopni okamžitě klientovi sdělit, zda telefonní hovor probíhal od nás, nebo zda jde o podvod,“ doplnil Filip Hrubý z České spořitelny.

Podle Zuzany Filipové z Moneta Money Bank by měli lidé zavolat do banky především v okamžiku, kdy podvodníkům poskytli citlivé údaje nebo odeslali peníze. A to co nejdříve.

„Čas v takových případech hraje klíčovou roli, a čím dříve bude banka informována, tím větší je šance, že se platbu podaří zastavit,“ řekla a dodala, že totéž platí v případě poskytnutých citlivých údajů o platebních prostředcích, které banka může zablokovat ještě předtím, než dojde k jejich zneužití.

Zda ale banka lidem peníze vrátí zpátky, se nedá automaticky říci. „V případě, že se klient nechá podvodníky oklamat a přijde o ně, vždy velmi individuálně posuzujeme míru hrubé nedbalosti, s níž zabezpečil své osobní údaje, a podle toho případně přistupujeme ke kompenzaci,“ uvedl Hrubý.