F-35 umožní odstrašení potrestáním, řekl generál Míka

První kusy F-35 dostaneme v roce 2029. Válka na v Evropě na Ukrajině však probíhá už teď a Rusko opakovaně hrozí jaderným útokem. Není pozdě mít tyto letouny v plné operační schopnosti v roce 2035?

Samozřejmě značka ideál je mít teď tady vybudované robustní letectvo na čtvrté či čtyřapůlté generaci s přechodem na pátou generaci, abychom byli pořád transparentní v odstrašení, aby válka nebyla.

Z hlediska vojenského, když to řeknu hodně zjednodušeně, pro to harašení zbraněmi by bylo samozřejmě lepší je mít už tady a dnes v plné kráse a plně vyzbrojené. Nicméně realita je taková, že je budeme mít v roce 2035. Nejsme tak bohatí, abychom teď udělali rychlé řešení, že si nakoupíme letouny čtyřapůlté nebo čtvrté generace, které bychom operačně začali používat někdy v roce 2030 2031. Zaplatili bychom tu investici a v roce 2040 bychom zjistili, že jsou operačně irelevantní. Nejekonomičtější, nejefektivnější a nejrychlejší cesta, jak se začlenit do strategické koncepce celé aliance deterrence and defence (odstrašení a obrana) je F-35. A deterrence, což znamená odstrašení, aby konflikt opravdu nebyl, je na prvním místě.

Nejúspěšnější ruské útoky jsou vedené balistickými raketami nebo střelami s plochou dráhou letu. Ty druhé mohou ničit letadla, nejen F-35, ale i stávající Gripeny C/D, ale ty první ne. Neměly by dostat prioritu antirakety, protože jsme v dostřelu ruských balistických raket například Iskanderů z Kaliningradu?

Pořizujeme protivzdušnou obranu systému Spider, která je relativně krátkého dosahu, ale už se díváme dál směrem na střely typu long range nebo extended range (s dlouhým nebo prodlouženým doletem - pozn. red.), které už by měly mít i schopnost působit proti balistickým raketám. Samozřejmě v počtu čtyř baterií to neochrání celou ČR. Ale víte kolik baterií patriotů bychom potřebovali na plošnou ochranu celé České republiky? Šestnáct.

Kdybychom však při obraně (našeho území) šli jenom pasivní cestou protivzdušné obrany, že tady budou jenom čekat antirakety, aby sestřelovaly (nepřátelské) balistické rakety, tak to je deterrence by denial (odstrašení odepřením, (možnosti útoku, pozn. red.)), kdy nepříteli neumožníme, aby byl dopadem jeho střely způsoben kýžený efekt.

Rakety budeme sestřelovat nad svými vlastními hlavami, protože všechny balistické rakety se sestřelují až v poslední fázi, když už je to nad vaším územím. Sestřelovat něco, co už na nás letí, je hrozně důležité, protivzdušná obrana je jeden ze základních pilířů, ale je snazší a účinnější ničit prostředky protivníka, dokud jsou ještě na zemi.

Odstrašení má ale ještě druhou stranu mince, a tou je deterrence of punishment (odstrašení potrestáním). Odstrašení Rusa má větší váhu, že když na nás zaútočí, tak my mu můžeme jeho útok vrátit.

Můžete tuto taktiku přiblížit?

Když vytvoříme sílu systému letounů páté generace, má to rozhodně vyšší odstrašující potenciál než roztříštěná flotila jednotlivých letounů nota bene starší generace. Abyste se s předchozími generacemi letadel dostal přes protivzdušnou obranu Ruska, tak musíte sestavit skupinu sto letounů, kde každý má svoji funkci, aby se postupně prokousaly přes protivzdušnou obranu a dokázaly potrestat Rusa při jeho případném útoku.

S letounem F-35 se nemusíte takto prokousávat. Vyrazíte na misi se dvěma roji, což je osm letounů. Každému dáte zbraně proti vzdušným i pozemním cílům. Podle vysílání radarů protivzdušné obrany protivníka může vedoucí roje přidělovat jednotlivé úkoly a letouny mohou působit jak proti pozemním cílům, tak proti letadlům protivníka. To se už bavíme o potrestání.

Cílem této strategie je samozřejmě zesílit odstrašení, ale oproti pouhé obraně vlastního vzdušného prostoru je to přece jenom rozdíl. Úkoly pro armádu však vždy zadává politické vedení země. Máme mezi nimi použití našich strojů k útokům na území agresora?

V žádné strategické koncepci České republiky nebudete mít nikdy přesně rozpitváno, že povedeme čistě obranu a že v životě nepovedeme útok. To je stejné, jako kdybyste měl tank a řekl jste, vy budete jenom v obraně a nebudete s ním útočit.

I s gripenem můžu vést ofensive counter air a cvičíme ho. Je to působení proti vzdušným cílům, protože s gripenem jsme experti na působení proti vzdušným cílům a jsme připraveni vést jak ofenzivní, tak defenzivní operace. To je naprosto v pořádku. My máme v našich strategických dokumentech dáno, že ministerstvo obrany či Armáda České republiky jsou zodpovědné za obranu jak země, tak zájmů ČR.

Můžete to blíže specifikovat?

V úkolech máme nepřetržitou obranu, ochranu vzdušného prostoru, což je ten mírový air policing 24/7, máme tam ochranu a obranu územní celistvosti naší země. A pod tím si můžu opravdu představit, že povedu jak obranné, tak útočné operace. Pokud bude moji územní celistvost narušovat někdo, kdo je za hranicemi, tak přece nebudu pořád čekat. Samozřejmě povedu útočnou operaci směrem k zajištění obrany celistvosti našeho území.

A nežijeme ve vakuu. Do NATO jsme vstupovali, protože sdílíme nějaké hodnoty a že se kolektivně budeme podílet na obraně každého centimetru čtverečního, nebo jak říkají Anglosasové každého čtverečního palce aliance. Území aliance je i naše území, není to NATO a my, ale jsme to pořád my. Když mluvíme o NATO, tak v rámci toho my máme vyčleňovat síly a prostředky pro obranu jak aliance, protože to je pořád obrana naše.

V případě robustnějšího útoku z nejmenované země tedy musíme počítat s tím, že by nám muselo pomoci alianční letectvo.

Samozřejmě, se čtrnácti gripeny můžeme vyčleňovat na misi air policing, což je pořád zajišťování statu quo, a ne vedení války jako válečného konfliktu. Vyčleňujeme jeden roj jednou za tři roky, protože jinak na to nemáme kapacitu. Je to dáno velikostí letectva a tím, že to (pronájem gripenů pozn.red.) bylo dočasné řešení na období deseti let, kdy ten úkol byl, že budeme doma na hlavní operační základně v Čáslavi a budeme zajišťovat ochranu našeho vzdušného prostoru 24/7 a k tomu zajistíme patřičný výcvik pro naše posádky.

Úkol se rozšířil nad rámec původního definovaného. Já to nekritizuju, protože naopak je to co největší snaha využít toho, co máme funkční. Jsem hrozně pyšný na to, jak jsme jako taktické letectvo dokázali využít všech schopností gripenů, že jsme se spolupodíleli na ochraně těch aliančních partnerů, kteří vlastním letectvem nedisponují, a mohli jsme ulevit těm přetíženým letectvům ostatních států.

Celý podcast PoliTalk s generálem Jaroslavem Míkou bude zveřejněn tento týden.