Článek
V posledních dnech roku 1978 panovalo na většině našeho území s výjimkou severních oblastí Liberecka, Šluknovska a Frýdlantska teplé počasí s teplotami stoupajícími leckde i nad hranici 10 stupňů, připomněl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Jiná byla situace na sever od hranic tehdejšího Československa, kde již tou dobou panovaly tuhé mrazy, což se odráželo i na teplotách v nejsevernějších oblastech Čech.
Teploty 31. 12. 1978 ve 14 hodin odpoledne
„Odpoledne se studená fronta dala do pohybu a během silvestrovského odpoledne a večera a v následujících hodinách se výrazně ochladilo nejen v celém Československu, ale i ve významné části střední a jižní Evropy,” popsali meteorologové.
V severních oblastech Německa byl tehdy pokles teplot doprovázen i vydatným sněžením, což prakticky paralyzovalo běžný život i chod státu. U našich sousedů je událost označována jako Schneekatastrophe in Norddeutschland 1978.
Německo zasáhla vedle ochlazení i sněhová kalamita. Snímek k Berlína z ledna 1979
Českoslovenští meteorologové ochlazení očekávali a upozornění na očekávaný pokles teplot zaznívala z rozhlasu i televize, ale přesto byla zásadní změna počasí pro všechny překvapivá.
Vůbec nejrazantnější pokles zaznamenala stanice v Městci Králové, kde na Silvestra naměřili 14,9 stupně, na Nový rok poklesla teplota na –19,1 stupně. Rozdíl tak činil rovných 34 stupňů.
Teploty 1. 1. 1979 v 7 hodin ráno
„Na stanici Litomyšl se ochladilo o 31,9 stupně, když po maximu 12,5 stupně následovalo minimum –19,4 stupně. Na stanici Frenštát pod Radhoštěm se ochladilo o 31,4 stupně z 9,4 stupně na –22 stupňů. V Praze v Uhříněvsi se uvádí ochlazení o 31,3 stupně z 11,8 stupně na –19,5 stupně,” pokračovali ve výčtu meteorologové.
Graf ukazující razantní ochlazení, k němuž došlo na přelomu let 1978 1979
Nejmenší teplotní šok zažili obyvatelé severočeského Varnsdorfu, kde mrzlo již poslední den roku a teplota se tam dostala pouze na –9,5 stupně. Další den tam naměřili minimum –20,5 stupně.
Jak již bylo uvedeno, třeskuté mrazy ovlivnily i chod hospodářství. V elektrárnách zamrzalo uhlí, a jelikož zamrzla i labská vodní cesta, po níž se uhlí dopravovalo do východočeských elektráren, stávala se situace v zásobování energiemi kritickou.
Vedle uhelných prázdnin, které byly prodlouženy až do 28. ledna, přistoupila vláda i k dalším opatřením, která měla snížit a rozložit spotřebu elektrické energie.
Chladno nebylo nijak mimořádné
Mrazy totiž vydržely prakticky po celý měsíc. Ačkoliv bylo chladno, z hlediska dlouhodobého srovnání se o žádný extrém nejednalo, což dokládají i data z pražského Klementina, kde v lednu 1979 naměřili průměrnou teplotu –3,4 stupně Celsia, což z něj sice udělalo nejchladnější měsíc od prosince 1969 (průměrná teplota –4,6 stupně), ale ve srovnání s historickými daty se umístil až na 40. až 44. místě ze všech lednů od roku 1799.
V reakci na to, aby se podobná energetická krize neopakovala, zavedlo Československo od dubna opět střídání zimního a letního času. To mělo zajistit energetické úspory.