Článek
„K radikalizaci některých jedinců přispívají dezinformace, je to propojeno s prokremelskou scénou. Jde o mix zpochybňování důvěry v demokracii, v Evropskou unii a zajištění příklonu části veřejnosti k idejím putinovského Ruska,“ řekl Právu Miroslav Mareš, odborník na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně.
Tvář extremistické scény se proměnila, už není tak ucelená. „To, co si dnes lidé představí pod výrazem ‚krajně pravicová scéna‘, přes deset let téměř neexistuje, její význam je naprosto marginální,“ dodal politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy.
Spojení KSČM a extrémní brněnské pravice? Bizarní i logické, říká politolog
Problém reflektuje také loňská výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu, která pozornost více směřuje na koncepci tzv. hate crime, tedy zločinu z předsudečné nenávisti. „Vidíme posun, který odpovídá proměně extremistické scény,“ sdělil Charvát.
Podle něj se dřívější podoba extremismu u nás rozložila v roce 2013. „Tehdy to převzala antiislamistická scéna a následně Tomio Okamura. V ten moment se česká krajně pravicová scéna přiblížila té evropské,“ popsal Charvát přerod extremismu v ČR z postkomunistické doby do současnosti.
Odklon extremistů od zaběhnutých skupin, jako jsou například ultrapravicoví skinheads, Právu potvrdili také policisté.
„Lhaní a nenávist“. Ministři po urážkách od Okamury odešli ze schůze Sněmovny
„Policie se v současné době na poli extremismu nejčastěji setkává s hate speech, tedy násilnými a nenávistnými projevy. Tyto projevy převládají a úzce souvisí s online prostředím, kam se také významně přesunuly,“ popsal roztříštěnost scény mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Příkladem mohou být pravicoví extremisté, které už nelze rozpoznat tak jednoduše jako dřív, když měli charakteristické vnější znaky, například druh oblékání.
Oproti době před dvaceti lety také podle statistik vyšetřovatelů výrazně ubylo násilných střetů z extremistických pohnutek. Aktivity extremistů i souboje se přesunuly na internet.
„Prostředí sociálních médií policie samozřejmě monitoruje, zároveň využíváme informací od občanů a jiných institucí. Blíže však naše metody bohužel popsat nemohu,“ doplnil Vinčálek.
Dezinformační weby v Česku opět fungují. Až na Aeronet
Podle Charváta se v posledních letech na sociálních sítích utvořila silná a také rozmanitá dezinformační scéna. „Sociální sítě vytvořily specifický biotop, kde můžete vyvolávat velké vlny. Jakýkoli příspěvek tam mohou sdílet desítky tisíc lidí, to je silný stimul, který na ulici nemáte,“ zmínil odborník na extremismus Jan Charvát.
Extremistická scéna je mnohem různorodější než dřív. „Zahrnuje celou řadu aktérů. Od lidí napojených na Rusko až po jedince, kteří to dělají dobrovolně, protože si myslí, že tímto chrání společnost. Potkávají se tu lidé z krajní levice i pravice. Sice se neshodnou např. na ekonomických otázkách, ale shodnou se na kulturně ultrakonzervativním přístupu,“ dodal.
Zdražování může problém prohloubit
Ve zprávách ministerstva vnitra se opakovaně objevuje politická strana SPD. Přímo jako extremistický subjekt ji resort sice nezahrnuje, v loňské zprávě ji však označil jako nejvýznamnější uskupení s dominujícími „xenofobními a nacionalistickými prvky“.
„Témata SPD jsou dnes živě spojována s ukrajinskou otázkou a je velmi pravděpodobné, že to bude narůstat, protože se během této doby bude velmi pravděpodobně také zhoršovat ekonomická situace v Česku,“ vysvětlil Charvát.
Putin je borec, odzbrojí ukrofašisty, napsal zastupitel Bruntálu. Čeká ho soud
Zdražování podle expertů na extremismus pak může vytvořit podhoubí ještě větší společenské frustraci – podobně jako v době pandemie, která výrazně oslabila část podnikatelů. Toho pak využijí některé politické subjekty a k extremistickým hlasům se mohou přidávat i lidé, kteří by k nim jinak neinklinovali.
„V tomto směru budou do určité míry rizikové protesty, které se chystají na podzim. Mohou být míněny jaksi legitimně ze strany odborů a dalších, ale některé extremistické skupiny je mohou zneužít k militantním či antidemokratickým akcím,“ popsal politolog Mareš.
Vzniká tak poměrně velká výzva pro bezpečnostní složky i českou vládu. „Hlavní obranou je věrohodná politika a demokratický konsenzus hlavních koaličních i opozičních sil, které by měly eliminovat extrémy odmítající demokratický řád u nás a připouštějící vliv cizích mocností – zvláště Číny a Ruska na naši vnitřní politiku,“ dodal Mareš.