Extremismus v Česku je na ústupu, říká výroční zpráva BIS

„Počet osob inklinujících k násilným projevům byl marginální. Potenciálně nebezpeční zůstávali sociálně neukotvení jedinci, u nichž hlavním motivem nenávistných projevů není ideologie, ale spíše fascinace násilím,“ zhodnotila BIS ve své ve čtvrtek vydané výroční zprávě.

Kontrarozvědka věnovala zmínku i domobranám a paramilitárním skupinám, které se v Česku v poslední době řeší v souvislosti s jejich objevováním na nejrůznějších demonstracích, přičemž jsou často oděni do vojenských uniforem. Toto zneužívání oficiálního stejnokroje vadí ministerstvu obrany a chce to zakázat v novele zákona.

Domobranci, kteří se potýkají s poklesem členů a personální vyprázdněností, podle BIS vloni zkoušeli nelegálně vyrábět zbraně. „Přetrvávající a nejnebezpečnější aktivitou spojenou s činností domobranců byla snaha o výrobu nelegálních platných zbraní a výbušnin,“ uvedli zpravodajci.

Novinky se v této souvislosti obrátily s dotazem i na odborníka na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně. Ten souhlasí s tím, že ačkoliv nejde o nijak početnou skupinu, nelze ji podceňovat.

„I když za stávající situace tyto zbraně a výbušniny zřejmě nevyužijí organizovaně jako paramilitární skupina. Ale nelze vyloučit individuální zneužití od některého z členů těchto skupin k sabotážním nebo teroristickým akcím, případně i využití takových jedinců pro násilné akce v žoldu ruských tajných služeb, včetně akcí pod falešnou vlajkou,“ míní Mareš.

„Zcela jiná situace by nastala za vyhrocené bezpečnostní situace, například při masových nepokojích nebo při příchodu okupačních vojsk. To by pak tyto skupiny mohly likvidovat demokratické oponenty a pomáhat cizí moci ozbrojenými akcemi,“ doplnil expert.

Trend poslední doby, kdy klesá počet případů radikalizujících se lidí, pokračoval i vloni, kdy BIS prověřovala pouze několik málo jedinců. Ačkoliv se v Evropě v druhé polovině minulého roku v souvislosti s vypuknutím izraelsko-palestinského konfliktu navýšila úroveň hrozby islámského terorismu, tak BIS nezaznamenala v ČR žádné bezprostřední ohrožení.

Česká muslimská komunita je podle ní až na pár výjimek umírněná. Jen několik jedinců vyjádřilo podporu palestinskému teroristickému hnutí Hamás. „Jejich projevy absolutně neodpovídaly většinovým názorům českých muslimů,“ zhodnotila kontrarozvědka.

Pokud se někdo radikalizuje, děje se tak prý většinou osamoceně na internetu. „Dlouhodobě klesá věk radikalizovaných osob, přičemž jde nejen o mladistvé, ale i o děti ve věku okolo 13 let,“ přiblížila BIS s tím, že radikalizace může trvat krátce, týdny až měsíce, pod vlivem zahraničních událostí a jejich jednostranné či účelové intepretace.

Největším rizikem pro Česko podle BIS zůstává Rusko, které nás vede na seznamu nepřátelských zemí a od února 2022 válčí proti Ukrajině, za niž se postavil demokratický svět.

V Česku se Moskva snaží po vyhoštění řady špionů pod diplomatickým krytím rozmísťovat své rozvědné kapacity. Využívá k tomu dlouhodobé akreditace i krátkodobá víza, které špioni získají v některé ze zahraničních unijních zemích, třeba v Maďarsku. Rusko proti Česku a Západu vede i hybridní válku v kyberprostoru prostřednictvím různých kyberútoků či šíření dezinformací, prostřednictvím nichž se snaží podlomit důvěru občanů ve stát, rozkolísat společnost či snížit podporu pomoci Ukrajině.

V důsledku války na Ukrajině z napadené země odešly miliony lidí, přičemž v Česku jich aktuálně pobývá mezi 300 až 400 tisíci, od začátku konfliktu udělila Česká republika dočasnou ochranu ve více než 600 tisících případech. Zhruba třetina se již ale vrátila zpět do rodné země.

Podle BIS kriminalita v důsledku příchodu uprchlíků významněji nenarostla, jak se občas spekuluje. „České bezpečnostní složky v souvislosti s příchodem vysokého počtu uprchlíků z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality,“ uvedla BIS.

Kontrarozvědka se taktéž vloni zabývala obavou, že se zbraně dodávané na Ukrajinu dostanou na černý trh a budou se zpět pašovat do zemí Evropské unie. Organizované nelegální dovozy těchto zbraní kontrarozvědka ve větším měřítku dle své výroční zprávy nezaznamenala. Do budoucna to ale nevyloučila.

„Ve střednědobém horizontu lze nicméně možný nárůst nelegálních dovozů vojenského materiálu z Ukrajiny očekávat, což bude klást zvýšené nároky na příslušné státní orgány,“ konstatovala BIS.