Článek
„Na tento trestný čin, u kterého je zákonem stanovená horní trestní sazba dva roky, se vztahuje tříletá promlčecí lhůta. Policisté musejí nejdříve zadokumentovat, že se trestný čin stal, a pak budou zkoumat i okolnost případného promlčení,“ vysvětlila plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená.
Potvrdila, že Tomažičovým případem, který odstartoval lavinu dalších skandálů na fakultě, se policejní orgán zabývá. O tom, v jakém stadiu je prověřování, nechtěla žalobkyně z taktických důvodů podrobně hovořit.
Pokud kriminalisté Tomažičovo jednání posoudí jako porušení zákona, stejně případ musejí odložit právě s ohledem na promlčecí dobu, neboť exproděkan obhajoval předmětnou práci v lednu 2006. Nezahájí proti němu ani trestní stíhání a bude se na něho hledět jako na osobu netrestanou. Na plagiátorství Tomažiče, který měl opsat desítky stran ve své dizertační práci, upozornil vyučující Petr Bezouška. Ten Tomažičovu vědeckou práci srovnal s databázemi právnických textů a například zjistil, že v některých pasážích se s doslova shoduje s autorským článkem publikovaným soudcem Nejvyššího soudu Jiřím Spáčilem.
Tresty nedostanou ani ostatní
Stejně jako Tomažič nemusejí mít strach z soudních peripetií ani další odhalení opisovači, kteří falšované práce pro získání vysokoškolského titulu obhajovali do roku 2006. Je mezi nimi i bývalý šéf plzeňských strážníků Luděk Hosman, který opsanou bakalářskou práci obhájil v květnu 2002.
Existuje ale teoreticky ještě jedna možnost, jak by mohli být tito lidé trestně postižitelní. A to v případě, že by v průběhu promlčecí doby spáchali nový trestný čin se stejnou nebo přísnější sazbou. Okamžikem spáchání nového trestného činu by začala běžet také nová promlčecí lhůta vztahující se i k staršímu trestnému činu.