Článek
„Důvodem je de iure reorganizace. To, jak vybírali ze zaměstnanců, je věc jiná, ale je to čistě spekulativní záležitost,“ řekl Právu Dolejš. „Zůstávám členem strany i Ústředního výboru a pořád si mě tam drží jako poradce pro ekonomiku, národohospodářské otázky s tím, že to budu dělat zadarmo,“ doplnil.
Dolejš je dlouhodobě ve střetu s radikálními členy KSČM, zejména Josefem Skálou, a vymezuje se vůči „přichylování se“ strany k pravicovým radikálům nebo opozičnímu hnutí SPD.
Pracovní smlouvu měl od roku 1992. Odměna podle něj byla symbolická, lehce nad úrovní minimální mzdy.
Dolejš z KSČM: Nesmíme být béčkem SPD
„Museli jsme se bohužel rozloučit se spoustou skvělých zaměstnanců, protože finanční prostředky prostě nemáme. Pan Dolejš byl jedním z nich, dohodli jsme se úplně normálně, nebylo to nic ve zlém, není to žádný skandál,“ řekla Právu předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
„Rozhodně nebyl jediný propuštěný k 31. květnu. Necháváme si jen životaschopné minimum,“ dodala.
Škrtat se muselo i na okresních výborech, jako poslední přišla na řadu centrála ÚV v Praze. Podle Konečné se počty zaměstnanců snížily odhadem na polovinu. Aktuálně zaměstnává KSČM méně než tři desítky lidí.
Podobným vývojem si v posledních letech prochází i ČSSD. Obě levicově orientované strany vypadly v roce 2021 z Poslanecké sněmovny, čímž přišly o zásadní zdroj finančních příjmů.
Komunista Skála před soudem odmítl vinu z popírání katyňského masakru
