Článek
S Krajskou zdravotní měla Marschallová uzavřené dvě smlouvy. Podle jedné měla pracovat na 0,7 úvazku jako projektový manažer při přijímání opatření v souvislosti s pandemií. Podle druhé se měla 20 hodin týdně věnovat PR a komunikaci s médii. Na základě smluv měla dostávat 130 tisíc Kč měsíčně.
Podle soudu nebylo bez důvodných pochyb prokázáno, že je skutek trestným činem. „To, že práci obžalovaná vykonávala, je prokázáno i pracovními deníky, které jsou založeny ve spisu. S obžalobou se soud nedokázal ztotožnit,“ řekla předsedkyně senátu Tereza Nagy.
To, že Marschallová práci vykonávala, potvrdili i svědci. Podle soudu neměla povinnost hlásit, že pracuje pro Ústecký kraj.
Na údajně nestandardní smlouvy upozornil trestním oznámením někdejší předseda představenstva Jindřich Zetek, který jí ale měl podle některých svědectví smlouvy s Krajskou zdravotní sám nabídnout. Zetek to u soudu popřel.
„Celou dobu jsem říkala, že jsem nevinná,“ uvedla po skončení soudu Marschallová. „Budu se bránit proti tomu, kdo na mě podal trestní oznámení,“ doplnila. Marschallová po zveřejnění případu skončila v březnu 2021 jako poradkyně hejtmana a rezignovala na post krajské místopředsedkyně ANO.
Exporadkyni ústeckého hejtmana Marschallové navrhl žalobce za podvod podmínku
