Článek
"Nelíbí se mi to, spíš jdou na ruku nespokojeným řidičům, než že by chtěli něco vážně řešit," řekl Právu bývalý šéf středočeské dopravní policie Stanislav Huml.
Připojila se i dopravní psycholožka Vlasta Rehnová z Centra dopravního výzkumu. "Celkově mám z těch návrhů pocit, že sledují spíše podbízení se řidičské populaci, nikoli snahu zvýšit bezpečnost na našich silnicích," uvedla pro Právo a dodala: "Už samotné úvahy o možném zmírnění dávají řidičům naději, že nebude tak zle, že budou únikové cestičky."
Polovičaté návrhy
Humlovi vadí, že návrhy nejsou dotaženy do konce. "Je to polovičaté. Například pouhé zvýšení bodové hranice na osmnáct bez doprovodných kroků nic neřeší. Já jsem pro 18 bodů, ale s tím, že bude možné body po různých školeních či sezeních s psychologem postupně umazávat. To v novele ovšem obsaženo není," postěžoval si.
"Problémy bodového systému jdou opravdu hlouběji, než je počet povolených trestných bodů. Jenom zvýšení hranice na 18 bodů je nesystémové opatření," připojil se i Adam Daněk ze sdružení Bezpečná cesta.
Humlovi vadí i zrušení spodní hranice pokut. "To je scestné. Vždyť je to jedno z mála protikorupčních opatření v zákonu," kroutil hlavou. Nezamlouvalo se mu ani rušení většiny bodových postihů za časté prohřešky, jakými jsou nepoužívání bezpečnostních pásů, nesvícení či telefonování za volantem.
"Přijde mi, že toho chtějí rušit až příliš. Bodový systém má chránit slušné lidi. Rušit 50 procent toho, co v něm je, jde proti jeho smyslu, tedy zajištění větší bezpečnosti na cestách," řekl Právu.
Krok zpět
Případné zrušení trestných bodů pro nepřipoutané pasažéry označila Rehnová za krok zpět. "Zavedení bodů má na českou řidičskou populaci nevídaný účinek, poutání je rázem skoro 100 procent. Pokud by byly body zrušeny, tak jsme tam, kde jsme byli, tedy na nějakých padesáti šedesáti procentech," sdělila.
"Bezpečnost na silnicích je především o věnování pozornosti detailům. Tyhle bodové postihy nedoporučujeme rušit," souhlasil s Rehnovou Daněk.
Huml ostře odmítl zvýšení rychlostních limitů na dálnicích pro autobusy. "To by byl vážně evropský unikát," uvedl. Rehnová se postavila i proti stošedesátce pro osobní vozy.
"Zvýšení rychlosti na dálnici má v sobě rizikový prvek neplynulosti. Ne všichni pojedou 160 km/h, protože si netroufají, ne všichni jsou schopni v tak vysoké rychlosti zároveň brzdit, stoupá nebezpečí řetězových nehod, je tu i problém zbrzdění do normální rychlosti a tvoření následných kolon. Takže žádná výrazně pozitivní úprava by to nebyla," uvedla pro Právo.
Huml si vyšší rychlost na dálnici dovede představit jen za dodržení určitých podmínek. "Když bude slunečné počasí, dobrá viditelnost, může být rychlost na některých úsecích upravena směrem nahoru," konstatoval.