Experti na zahraniční politiku: Lipavský může překvapit, pokud mu dá Zeman šanci

Lipavský byl u Zemana na jednání v úterý. Co konkrétně mu prezident řekl, kandidát na ministra zahraničí novinářům sdělit odmítl. Podle informací médií se však od hlavy státu dověděl, že má svou kandidaturu vzdát.

Svoboda nepředpokládá, že by Zeman v dohledné době svůj postoj k Lipavskému změnil.

„Prezident republiky to řekl dost kategoricky. Pokud ho citovali správně, tak přes to prý nejede vlak,“ řekl Novinkám.

„Já si se svou znalostí Ústavy a Ústavního soudu myslím, že zde vůbec nepřísluší kompetenční žaloba. Není tu spor o kompetenci. Může být spor jen o to, zda někdo něco dělá či nedělá,” doplnil Svoboda.

Kompetenční žalobou v neděli pohrozil předseda lidovců Marian Jurečka, který aspiruje na post ministra práce a sociálních věcí. Podle Svobody to není řešení.

„I kdybych se mýlil a soud uložil Zemanovi, aby něco učinil, ale on to stejně neudělal, tak co uděláte potom?“ ptá se Svoboda, který je zároveň poradcem stávajícího premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO).

„Prezident Zeman už před sebou nemá žádnou politickou perspektivu, nemusí hledět na přízeň politických stran či médií. On si může pokračovat ve své pozici a řekne ‚nejmenuji'. Potom by se musela podat žaloba pro vlastizradu,” dodal Svoboda.

Připomněl, že pro ni je potřeba hlas 120 poslanců ve Sněmovně a kvalifikované většiny v Senátu, což je v případě účasti všech 81 členů horní komory 49 senátorů.

„Myšlenka, že stát nebo předseda vlády žaluje svého prezidenta kvůli tomu, že se neshodnou na jednom jméně člena vlády? To je zvláštní,” podotkl Svoboda.

„To mi není sympatické. Pochopím žaloby u Ústavního soudu z mnoha důvodů, ale ne z toho důvodu, že někdo nevyhovuje prezidentu republiky jako člen vlády,“ doplnil.

„Řešení této situace může být víc. Pan Lipavský může být ministrem jiného resortu, může být stálým politickým náměstkem na ministerstvu, může být velvyslancem,” připomněl Svoboda.

„Možností, jak využít schopností pana Lipavského, může být víc. Mělo by se hledat řešení, ne vést válka,“ dodal.

Sám prý Lipavského nezná, a tudíž se mu špatně hodnotí, jakým by byl ministrem. „Není moc viditelnou osobou. Ale to platí i o některých dalších ministrech,“ poznamenal.

Předpokládá, že pokud by Zeman ustoupil a Lipavského jmenoval, skončí pak mezi nimi pře.

„Budeme předsedat EU a od 1. ledna bude předsedat Francie. A my s Francií budeme kooperovat. Byl bych rád, kdybychom měli ministra zahraničí, který bude mít u zahraničních partnerů respekt,” uvedl Svoboda.

„Možná ho pan Lipavský hned získá, nevím, já ho neznám. Ideální by bylo, kdyby pan ministr nebo někdo z jeho okolí uměl dobře francouzsky,“ podotkl.

„Jakou si vytvoří náš pan ministr autoritu v Evropě, takovou autoritu budeme mít během našeho předsednictví od července příštího roku,“ uzavřel Svoboda.

Bývalý velvyslanec v Rusku a diplomat Petr Kolář Novinkám sdělil, že Zeman nemá podle jeho názoru možnost Lipavského odmítat.

„Jsme parlamentní demokracie. Nemáme prezidentský systém. Vláda se zodpovídá Parlamentu, respektive Sněmovně, nikoli prezidentovi,“ zdůraznil.

Lipavský má podle Koláře zkušenost s politikou poměrně krátkou, a to pouze z Poslanecké sněmovny, ale nemusí to být na škodu.

„Navazoval na nejlepší tradici české zahraniční politiky, podporoval lidská práva a demokracii ve světě,“ myslí si Kolář.

„Myslím, že jako poslanec byl poměrně výrazný. Jeho názory a postoje byly srozumitelné. To asi vyvolalo nelibost pana prezidenta, protože nesouzněly s těmi, co má prezident Zeman,” doplnil.

Lipavský hovořil otevřeně o tom, že by se kvůli byznysovým zájmům v Rusku a Číně neměla Česká republika vzdávat svých hodnotových pozic v zahraniční politice.

Pode Koláře je tento postoj správný. „Rusko provokuje, Rusko si říká o to, abychom k němu byli tvrdí a jednoznační,“ podotkl Kolář.

Lipavskému by dal šanci, aby coby šéf diplomacie ukázal své manažerské schopnosti.

„Ministerstvo zahraničí potřebuje manažerské vedení, potřebuje povzbudit. Musí to být aparát, který bude fungovat. Musí v něm být profesionálové, nikoliv jen političtí nominanti,” podotkl Kolář.

„Nedokážu odhadnout, jak by obstál pan Lipavský, ale jak jsem vyrozuměl, tak si věří, cítí se na to. Soudit bychom měli až poté, co předvede,“ dodal.

Vlastimil Havlík z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity soudí, že Ústava ČR nedává Zemanovi právo odmítat návrhy premiéra na jmenování ministrů.

Ač Lipavský nepatří mezi nejvýraznější politiky, podle Havlíka byla s jeho názory veřejnost seznámena dostatečně.

„Nemyslím si, že by v kontextu toho, jak je složena celá vláda, mělo dojít k zásadní změně kurzu zahraniční politiky,“ poznamenal.

Z vyjádření pana Lipavského může být pro Miloše Zemana problematický kritický postoj k Rusku nebo Číně, případně méně nadšený proizraelský postoj.

Zatímco Zeman je zastánce stěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, Lipavský by byl opatrnější, neboť krok může rozzlobit Palestince.

Rozdílné názory prezidenta a ministra zahraničí mohou podle Havlíka českou zahraniční politiku pro partnery v cizině znečitelnit.

„Ale nemyslím si, že Miloš Zeman je představiteli unijních zemí brán jako reprezentant zahraniční politiky. Reálný směr zahraniční politiky určuje ministerstvo zahraničních věcí, případně celá vláda či předseda vlády,“ dodal Havlík.