Experti ministra brzdí: Podporu nekrátit

Omezení této podpory je sice jedním z doporučujících návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení rozpočtových schodků a ozdravení veřejných financí, aktuálně však toto opatření členové NERV nepovažují za prioritu a vláda by podle nich měla hledat úspory jinde.

Jurečka přesto svůj záměr zveřejnil po jednání s NERV s tím, že změna by mohla přijít v první polovině příštího roku. Podle Jurečky je podpora „poměrně štědrá“ v kontextu s tím, že v Česku je nízká nezaměstnanost a velká poptávka po zaměstnancích.

Lidé by si podle něj měli hledat práci rychleji. „Chceme lidi motivovat hledat si práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,“ řekl Jurečka.

Na Twitteru pak ještě slíbil, že úprava podmínek podpory v nezaměstnanosti nebude o „tupých škrtech“. „Zaměřím se na podmínky a na skupiny, které tuto podporu čerpají často, a také na další skupiny lidí, co čerpají další sociální podporu a s nimiž se aktivně nepracuje a chybí větší motivace je vrátit na trh práce,“ doplnil.

Mluvčí resortu práce Eva Davidová Právu sdělila, že návrh na snížení či zkrácení podpory v nezaměstnanosti ministerstvo teprve začíná připravovat a nelze tedy uvést parametry úprav. Zdůraznila, že ČR má teď druhou nejnižší nezaměstnanost v EU. „Poptávka po zaměstnancích stále převyšuje počet lidí bez práce. Každý, kdo má zájem, si může práci najít. A pro ty, které limituje nějaké zdravotní znevýhodnění, jsme navýšili příspěvek na zaměstnávání,“ dodala.

Členové NERV však aktuálně krácení této podpory nedoporučují. „Krátit podporu v nezaměstnanosti podle mne moc smysl nemá. Fiskálně je to zanedbatelné a část se přelije do zvýšení jiných dávek. Co by mělo smysl, je dlouhodobě nastavit, aby ta podpora byla nižší či kratší v době konjunktury a vyšší či delší v době stagnací a krizí, kdy to může menší část nezaměstnaných ovlivnit,“ řekl Právu sociolog a člen NERV Daniel Prokop.

„Celkově opatření o nezaměstnanosti není v materiálu NERV vůbec pilířem. Byla by škoda na to zaměřovat pozornost a marnit tím čas. I v dávkách jsou jiné problémy, například v jejich fragmentaci, některé asi až moc motivují k zatajování příjmů atd.,“ dodal.

„Nemyslím si, že omezování podpory v nezaměstnanosti je prioritou. Naopak bych jako prio­ritu označil zavedení systému vratných studentských grantů na živobytí. V době vysoké inflace a růstu cen energií, kdy vláda zřejmě nebude adekvátně zvyšovat sociální stipendia, by to byl vhodný krok,“ reagoval pro Právo další člen NERV, ekonom Daniel Münich.

„Pro mě je zásadní dobré dopracování návrhů v oblasti příjmů – daní. Tedy mj. aby bylo vyslyšeno doporučení NERV v tom, že reforma daní z příjmu by měla zohledňovat i to, že máme obrovské rozdíly v danění OSVČ a zaměstnanců a minimální progresi danění. A také abychom vybírali daně chytřejšími způsoby – například spotřební daně za alkohol apod.,“ uvedl Prokop.

V oblasti výdajů jsou podle něj fiskálně zásadní úpravy v důchodovém systému. Z krátkodobého hlediska by se zaměřil na omezení neefektivních podpor spoření nebo úpravu předčasných odchodů do důchodu.

„Ale klíčové jsou dlouhodobé reformy – snížení fragmentace státní správy, třeba převodem některých pravomocí a povinností z menších obcí na obce s rozšířenou působností ve vzdělávání, snížení počtu vězňů a nákladné institucionalizace. Nebo i zvýšení prevence ve zdraví, což v našem materiálu není, ale bude rozpracováno. To jsou věci, které ušetří všem,“ dodal Prokop.

„Návrhy NERV jsou menu z různých oblastí, z něhož musí vybírat vláda, která za jednotlivé návrhy samozřejmě nese politickou odpovědnost. Prioritu jednotlivým návrhům nechci přiřazovat, ale samozřejmě s ohledem na strukturální schodek platí, že čím více a rychleji chcete jedním návrhem umazat část deficitu, tím je tento návrh složitější, co se politické debaty týče, stejně jako vzbudí silnější reakci veřejnosti,“ řekl další ekonom z NERV Aleš Rod.

Dodal, že rychlá a bezbolestná opatření na řešení strukturálního deficitu neexistují.

Jurečku podpořil předseda NERV Mojmír Hampl. „Stále ještě máme nejnižší nezaměstnanost v EU, a jakkoli zřejmě přicházejí špatné časy, je pořád méně nezaměstnaných než volných pracovních míst. Úvaha ministra Jurečky je tedy rozumná,“ uvedl pro Právo.

„Není žádný opravdu geniální okamžik, kdy s takovou úpravou přijít – při nízké nezaměstnanosti budou lidé argumentovat, že je to malá položka, takže je možné nad tím mávnout rukou, ve špatných zase budou říkat, že nezaměstnanost roste. A neudělá se nikdy nic,“ dodal.

Jurečku za to, že by příští rok snižoval podporu v nezaměstnanosti, kritizuje opozice. „Byl to další ze série jeho nepromyšlených výroků,“ uvedla ve čtvrtek na jeho adresu šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.