Expert: Smlouvou s USA se vazalem nestaneme

Jeden aspekt je strategický. Spojené státy jsou dlouhodobě vnímány jako klíčový garant bezpečnosti v Evropě. S ohledem na válku na Ukrajině lze říci, že čím více smluvně pojištěné spolupráce s USA máme, tím lépe.

Druhá věc je praktická. Proti starší smlouvě SOFA, která mezi členskými státy NATO už existuje od padesátých let, tato smlouva přináší důležité nuance, které se věnují například ochraně životního prostředí, pobytu nejen vojáků, ale i doprovodných příslušníků včetně dodavatelů americké armády. Ta smlouva zjednoduší různé formality, které je potřeba vždy speciálně řešit, třeba když američtí vojáci projíždějí skrze Česko na cvičení na východním křídle Aliance.

Česká republika si není schopna zajistit bezpečnost sama. Rozsah sil české armády nepočítá s tím, že bychom byli schopni se jakkoliv ubránit, a předpokládá se proto alianční obrana NATO. Bez vojenské síly USA není Evropa zatím schopna vlastní akce.

Je to z mého pohledu klíčové posílení bezpečnosti ČR, protože v současné době větší vojenská síla, a navíc síla spojenecká, než americká armáda tady není.

První pokusy o vyjednání této smlouvy byly za Nečasovy vlády. Za dalších vlád ČSSD, případně ANO to usnulo. Spekuluje se, že to nemusel chtít prezident Zeman. Dnes premiér i ministryně obrany pocházejí z ODS, tam jsou tradičně takzvaně atlantisté, což znamená, že jsou orientováni na Spojené státy. Proto chtěli už tu dohodu dojednat, když mají vládní pozice.

Kdybychom to nepřijali, tak v podstatě budeme pořád fungovat podle smlouvy NATO-SOFA, ale ta v praktických věcech není tak detailní. Smlouva s USA řeší praktické otázky, jestli budou američtí vojáci potřebovat pasy, jak si zaregistrují přivezená auta nebo zda se právní vztahy s americkými dodavateli budou řešit podle amerického nebo českého práva.

Nevím, jestli handicapovalo. Smlouvu s USA má 24 z 30 států NATO. Všechny státy východní a střední Evropy okolo nás smlouvu mají. Má ji i Maďarsko, které nyní není zrovna orientováno na Spojené státy. Většina států NATO chápe, že USA jsou v bezpečnosti a vojenské síle klíčem k zajištění bezpečnosti v Evropě, a proto je lepší vazby mít než je nemít. V konečné fázi je to ale politická nebo, chceme-li, ideologická záležitost.

Určitě. Z mého pohledu je to primárně politická otázka. Kritici budou určitě argumentovat tím, že se příliš orientujeme při zajišťování bezpečnosti na USA. Neřekl bych, že to omezuje naši suverenitu. Jak jsem řekl, ČR není schopna se ubránit sama, zejména v typu konfliktu, jaký dnes vidíme na Ukrajině.

Ale je potřeba říci, že jakékoli případné rozmístění amerických vojáků, ať už dočasně, nebo v podobě stálé americké základny, budou vždy schvalovat obě komory parlamentu a prezident. Smlouva řeší praktické otázky americké přítomnosti, pokud k jejímu schválení někdy v budoucnu dojde, ale neschvaluje předem a navždy samotnou americkou přítomnost. Z mého pohledu je to spíše technikálie, ale v politické a symbolické rovině důležitá technikálie.

Pokud se na to budeme dívat, že zde mohou být dočasně rozmístěny vojenské síly zahraničního státu, tak ano. Ale jsme součástí NATO a alianční vojáci zde na různých cvičeních, podobně jako čeští vojáci v zahraničí, působí poměrně běžně.

Pokud chceme být součástí Aliance, tak vnímám jedině pozitivně, že nejsilnějšímu hráči, tedy USA, dočasné působení na českém území umožníme. Z mého pohledu je to posílení bezpečnosti, ale dovedu si představit hlasy, které volají třeba po silnější evropské akceschopnosti než se orientovat na USA.

Také čekám kritiku – z politických nebo ideologických důvodů – jak samotných USA, tak jejich vojenské přítomnosti v ČR i jinde ve světě.

Například pokud by české základny a vojenské újezdy byly využívány k podpůrným operacím, tak bude americká armáda potřebovat někde skladovat zbraně a munici.

Dovolím si tvrdit, že Spojené státy nebudou chtít jaderné zbraně rozmisťovat jinde kromě států, kde už je historicky mají, tedy v Německu, Belgii nebo v Turecku. V každém případě ale jakékoli rozmístění amerických vojáků i zbraní bude podléhat souhlasu českého parlamentu.

My se tou smlouvou pouze zavazujeme k tomu, že pokud něco takového v budoucnu nastane, tak souhlasíme s technickými a praktickými otázkami pobytu, ale předem nic neautorizujeme. Rozhodně ne rozmístění zbraní, natož jaderných.

Ale rozumím tomu, že to bude otázky, co všechno sem bude chtít americká armáda umístit, vyvolávat. Na Slovensku si proto loni prezidentka Čaputová pod tlakem opozice vymínila interpretační doložku, že jejich obdobná smlouva nijak nepokrývá rozmístění jaderných zbraní a permanentní americké základny na Slovensku. To u české smlouvy není. Z jakých důvodů, nevím, ale jakákoli americká přítomnost v ČR bude muset být vždy separátně schválena.

Podle mého parlament například schválí, že zde bude 300 vojáků v konkrétním vojenském újezdu a že USA potřebují takové množství skladů a prostor. Ministerstvo obrany pak bude řešit, jak velký sklad nově vybudují nebo jestli nevyužijí současné sklady české armády.

Parlament bude muset vždy schválit počet vojáků. Pokud cokoliv ve vojenských prostorech vyroste, tak to vždy přejde do majetku ČR, až to americká armáda nebude potřebovat anebo když odejde. Vždy se pobyt bude schvalovat na určitou dobu a případně prodlužovat, ale nebude to bez kontroly, že by se sem mohla vkrást permanentní americká základna, aniž by to schválil parlament.

Tato paralela se bude určitě používat, ale je to paralela lichá. V roce 1968 nemělo Československo vlastní zahraniční, natož bezpečnostní politiku, takže nebylo možné, aby ať už parlament, vláda a či jediná vládnoucí strana s přítomností sovětské armády nesouhlasily. V současné době jsme suverénní stát z hlediska toho, že parlament se nerozhoduje nutně podle toho, jak chce Moskva nebo Washington.

Současná vláda v čele s ODS se orientuje více na USA, ale může přijít jiná vláda, která může preferovat víc evropské autonomní síly a rozhodne se jinak.

Reciprocita v mezinárodních vztazích je důležitá otázka, ale na druhou stranu, k čemu bychom my potřebovali, aby čeští vojáci mohli fungovat ve Spojených státech? Žádný takový scénář, proč bychom to potřebovali, neexistuje.

Já ten pocit nemám. Vnímám Spojené státy jako garanta bezpečnosti skrze NATO, a to jak České republiky, tak celé Evropy. Je potřeba si také uvědomit, že USA čím dál víc berou zajišťování bezpečnosti v Evropě spíš jako přítěž.

Někteří američtí prezidenti to dávají najevo víc než ostatní a spíš by preferovali, aby se Evropa víc starala o svou bezpečnost a víc tlačila na zvyšování obranných výdajů a ideálně na výrazně větší vojenskou pomoc Ukrajině, čehož zatím schopni nejsme.

Z mého pohledu, dokud nebudeme schopni říci, čím jiným bychom byli schopni vojenskou sílu Spojených států nahradit, je lepší být spojencem USA.

Diplomatickou poštu také nemůžete zkoumat, případně vstupovat na území americké ambasády. Je to otázka, jestli máme důvěru v to, že USA chtějí zajišťovat naši a alianční bezpečnost spíš než ji podkopávat.

Pokud budeme mít představu, že ji podkopávají nebo že ohrožují suverenitu ČR, tak poté celá tato smlouva bude vyvolávat otázky, proč máme věřit Američanům a proč je nemůžeme kontrolovat. Elementární míra důvěry ve spojence je základem jakékoliv spolupráce na mezinárodním poli, v oblasti bezpečnosti to platí dvojnásob.

To je vždycky ožehavá otázka, i třeba v mírových operacích OSN. Obecně Spojené státy jsou extrémně citlivé na to, aby svěřovaly své občany a vojáky pod jurisdikci cizích států. Nicméně pokud by došlo k závažným trestným činům, zejména co se týče zdraví a majetku občanů ČR, tak to bude souzeno u českých soudů. Takže se to týká hlavně silničních přestupků a podobně, které bude řešit americká strana sama.

Z mého pohledu je to jedna z nejvíc problematických částí, protože tyto incidenty nastat mohou. I američtí vojáci jsou jen lidé a je možné, že udělají chyby včetně trestných činů. To vyloučit nelze. Vím, že americká armáda vždycky chce svoje vojáky mít pod co největší kontrolou a americkou jurisdikcí. Tipoval bych si, že v tomto případě ochota Spojených států ustupovat nebyla velká. Takže mě pozitivně překvapilo, že alespoň závažné trestné činy, zejména vůči českým občanům, by byly souzeny u českých soudů.

Na druhou stranu bych očekával, že česká strana bude víc řešit otázku doprovodného personálu a dodavatelů. Americká armáda dost závisí na komerčních dodavatelích včetně širokého využití soukromých vojenských a bezpečnostních služeb.

Tipuji, že catering nebo úklid budou Američané řešit skrze české dodavatele, ale ostatní věci si nechají dodat od amerických dodavatelů, tzv. kontraktorů. Což znamená, že tu nebude jenom americký voják, ale i americký kontraktor, přičemž u těchto zaměstnanců historická zkušenost říká, že pravděpodobnost spáchání různých přestupků a trestných činů je výrazně vyšší než u amerických vojáků.

Kdybych u toho byl já, tak bych tam chtěl mít tuto kategorii – tedy personál soukromých vojenských a bezpečnostních služeb – specificky vyzdviženou. Je mi jasné, že Spojené státy je zahrnuly pod kontraktory. Česká armáda obecně tvrdí, že tyto soukromé služby nevyužívá, takže si dovedu představit, že z tohoto pohledu je to nenapadlo.

Je větší pravděpodobnost, že americký kontraktor zde bude mít nějaký problém s kázní a porušováním předpisů než voják. Ale je to spekulace, která vychází z nedávné historické zkušenosti. Největší prohřešky, které vnímáme z působení americké armády v Afghánistánu, jdou velmi často za americkými soukromými vojenskými a bezpečnostními službami než za vojáky USA.

Pro českou armádu nebo pro jakékoli vzdušné síly je to to nejlepší letadlo, které si můžeme pořídit. Pokud chceme dát české armádě to nejlepší, pořídil bych to. Otázkou jsou samozřejmě finanční náklady a to, jaké podmínky si bude schopna Česká republika vyjednat ohledně všech inflačních doložek nebo případně zapojení českého průmyslu.

F-35 je velmi chytré velitelské zařízení, které potřebuje, aby s ním všechno ostatní komunikovalo. Tím se zvětšuje pravděpodobnost, že budeme muset kupovat jiné americké zbraňové systémy. Můžeme diskutovat, zda je dobré být tak závislý v dodávkách zbraní na USA. Podle mě jsou to jedny z lepších nebo nejlepších zbraní a stejně je dobré mít jednoho dodavatele než třicet dodavatelů. Z toho pohledu v tom problém nevidím.

To si musí česká vláda a armáda ohlídat. A je pravda, že historicky vojenské zakázky nemají v ČR dobrou reputaci, že by si to vždycky ohlídaly.

Ta technologie je nejnovější, a tím pádem nejdražší a dražší než u gripenů, které užíváme. Jako pozitivum vidím, že čím více států si pořídí tato letadla, tím levnější bude jejich provoz i náhradní díly. Ano, je to drahá hračka, to bez diskuse, ale ČR si musí říct, jestli chce investovat tolik do bezpečnosti včetně toho, že budeme mít kvalitní vzdušné síly, nebo na to rezignujeme. To je opět politická otázka.

Takové diskuse – zbraně, nebo máslo? – se vedou všude. Máme státy jako Severní Korea, které si řeknou, že radši budou mít hladomor a armáda bude na prvním místě, nebo máme státy typu Kostarika, které si řekly: armádu stejně neuživíme vzhledem k naší velikosti, tak ji nemáme. Většina států, stejně jako ČR, je někde mezi tím a musí stále diskutovat, jakým způsobem je schopna zajistit svou bezpečnost.

Vládě se to bude vysvětlovat jen těžko. Historicky, když vláda potřebovala škrtat, tak škrtala v armádním rozpočtu, což vedlo k tomu, že máme v čase nakumulovaný deficit, který teď doháníme. Dlouhou dobu jsme si říkali, že v Evropě je natolik bezpečno, že nám žádný konflikt nehrozí, tudíž se mohla naskytovat otázka, proč vydávat větší prostředky na zajištění bezpečnosti. Z mého pohledu je ale Ukrajina výrazným připomenutím, že nikdy nevíme, jak blízko konfliktu se naskytneme.