Expert o Izraeli: Odplata bude razantní a tvrdá

Co se bude dít v konfliktu mezi Hamásem a Izraelem v nejbližších dnech a týdnech?

Pravděpodobně už v nejbližších hodinách nastane pozemní operace Izraele, která bude poměrně drtivá vůči Hamásu, bez ohledu na to, na jakém území a s jakým počtem civilního obyvatelstva se to bude odehrávat. Nastanou různé intervence ze strany různých organizací, zemí, pustí se do toho Evropská unie, OSN, a budou poukazovat na to, co se tam děje, a snažit se zamezit tomuto krveprolití.

Jak dlouho bude podle vás aktuální konflikt trvat?

To nedokážu říct. Ze strany Izraele bude ale snaha udělat razantní, drtivý a krátký útok a učinit co největší ztráty na straně hnutí Hamás. Cílem je maximálně kontrolovat území Pásma Gazy, maximálně eliminovat pohyb příslušníků Hamásu, ještě více monitorovat tuto oblast a zamezit tomu, aby se stalo něco podobného. Bude monitorován každý jedinec, který pochází z Palestiny, jestli nemá napojení na Hamás, což významně omezí volnost pohybu v té inkriminované zóně.

Pak už přijde na řadu politická a diplomatická přestřelka mezi arabským světem a zeměmi, které jsou pro anebo proti Izraeli.

Každá válka se obyčejně děje s nějakým cílem, kdy jedna strana chce dosáhnout něčeho vůči druhé straně. Tady Izrael hájí svoji existenci. Ze strany Hamásu a arabských zemí je tady cíl zničit izraelský stát, ale jak už jsem řekl, toho nemůže být nikdy dosaženo.

Jaký to může mít dopad na Česko? Je v tuto chvíli v nějakém ohrožení?

Máme na svém území plno synagog, izraelskou ambasádu v Praze a také organizace, které spolupracují s Izraelem, takže jsou zde učiněna nějaká bezpečnostní opatření. Ale spíše než nějakého ozbrojeného útoku na území naší země bych se obával výkyvu na evropských trzích, co se bude ekonomicky dít. A bude tu spíše nějaký politicko-diplomatický boj o tom, kdo má na své straně právo.

Spekuluje se o tom, zda se útok Hamásu neodehrál za tiché podpory Ruska, aby odvrátilo pozornost západního světa od války na Ukrajině. Co na to říkáte?

Kremelskému vedení se tohle hodí, protože pozornost světové veřejnosti je nyní naprosto odkloněna od konfliktu na Ukrajině a směřuje do Pásma Gazy. Jestli Rusko pomohlo a podpořilo Hamás a Hizballáh, tak politicky a diplomaticky zcela určitě, materiálně se neodvažuji říci. Protože samo Rusko má problémy s udržením soběstačnosti jednotek na bojišti na Ukrajině.

O co dlouhodobě ve sporu mezi Izraelem a hnutím Hamás, potažmo Palestinou jde?

Zjednodušeně řečeno jde o souboj ideologií a o střet civilizací. Na straně Izraele jde o snahu vytvořit samostatný stát s židovským obyvatelstvem. Na straně druhé stojí muslimská, islámská ideologie, která se tomu snaží všemi prostředky zamezit, protože si vytváří právo na to, že toto území je historickým územím Palestiny a nepatří židovským obyvatelům.

Teď mluvíte o Pásmu Gazy?

Mluvím o Pásmu Gazy (nejde o okupované území, Izrael se z něj zcela stáhl v roce 2005 – pozn. red.), ale i o Izraeli jako státu jako takovém a o ideologii Palestinců, kteří brojí proti tomu, že jim Izrael upírá právo na to, vytvořit si vlastní zemi. Z toho vyplývá skutečnost, že Izrael má snahu tento problém řešit vojensky, o což se snaží už několik dlouhých desetiletí. Ale vojensky proti ideologii nemůžete zvítězit.

A naopak ideologie, která je zhmotněná v podobě hnutí Hamás, považovaného za teroristickou organizaci, nemůže nikdy zvítězit nad státem, který má atributy nezávislé země - nějaké teritorium, vládu a především pravidelnou armádu.

Z vašich slov vyplývá, že v tomto sporu nemůže zvítězit nikdo.

Bohužel historický vývoj to naznačuje. Izrael určitě nikdy nedokáže zcela zničit Hamás a pak následně další státy, které se pod hlavičkou této ideologie postaví proti němu. A stejně tak má Izrael dnes vybudovanou takovou vojenskou infrastrukturu a vojenský potenciál, je to i jaderná velmoc, a má samozřejmě i podporu Západu, především USA, že ho ani Hamás, ani třeba nějaké uskupení arabských států nedokáže porazit a vymazat ho z mapy.

O co jde tedy Hamásu v tuto chvíli?

To je otázka. Jsou zde názory, že Hamásu jde především o to, aby ze svého hnutí a jeho příslušníků udělal mučedníky, kteří budou oslavováni mnoho dalších let jako bojovníci za Palestinu, za islám a za právo vytvořit vlastní stát. Ale o co konkrétně jde Hamásu teď, to těžko říci.

Naprosto perfektně ale využil situace, kdy byl Izrael poněkud politicky roztříštěn a pnutí tam bylo takové, že to už vypadalo na pád vlády. Potom také Hamás využil situace, kdy je válka na Ukrajině, mezinárodní a veřejné mínění směřuje tam a nezajímá je nějaký konflikt v Pásmu Gazy.

Další faktor, který byl pro Hamás negativní, byla skutečnost, že se Izrael chystal podepsat dohodu se Saúdskou Arábií o nějaké spolupráci. Navíc nejen s ní, ale dalšími arabskými zeměmi už navázal takové kontakty, že to mohlo utlumit třenice mezi izraelským státem a tou ideologií. Takže pro Hamás to znamenalo, že museli začít co nejdřív, aby tato dohoda a některé další nebyly uzavřeny.

Naopak pozitivní faktor pro Hamás byl ten, že na svou stranu získal Libanon a hnutí Hizballáh, které podpořilo Hamás v nynější intervenci.

Co říkáte na toto spojenectví Hamásu a Hizballáhu?

Těžko říci, co v tom hrálo roli, ale vypovídá to o tom, že tato operace nemohla být plánována krátkodobě. To muselo být chystáno dlouho, protože si to vyžádalo soustředění materiálu, techniky, především zbraní, a lidského potenciálu, který je ochoten jít do toho za cenu ztrát na životech a připraven zemřít mučednickou smrtí. Ale i v tomto byla strategie Hamásu, protože oni se chtějí stát mučedníky a prezentovat se světu jako někdo, kdo radikálním způsobem přistoupil k řešení této otázky. Byť to tedy bylo už předem odsouzeno k neúspěchu.

Někteří komentátoři a zpravodajové hovoří o tom, že palestinské obyvatelstvo v Pásmu Gazy nemá žádnou jinou možnost, životní cíl a perspektivu než bojovat proti Izraeli.

Uvedl jste, že muselo jít o dlouhodobě plánovanou operaci. O to víc je zarážející, že to byl pro Izrael překvapivý a nečekaný útok, ne?

To jednoznačně. Všeobecně se přitom ví, že izraelské zpravodajské služby nepodcení vůbec nic a mají informace o tom, co, kde a kdy se chystá, navíc po celém světě. Mají navíc i potenciál tomu zabránit ještě dřív, než se to stane, a na svém území realizovat taková opatření, aby se teroristické skupiny a komanda nedokázaly infiltrovat přímo do prostoru, kde žije židovská veřejnost, do kibuců, jak se to ale teď stalo.

Šíří se zprávy o tom, že de facto nikdo nebránil, když příslušníci Hamásu na paraglidech vnikali do hloubky izraelského území, a že oni sami byli překvapeni tím, že je nikdo nesledoval, a nečekali to. Spíš prý čekali nějakou rychlou reakci, což se neudálo. Stejně tak byli překvapení, když brali zajatce a rukojmí a přecházeli s nimi zpět na svá území, že ani v tom jim nikdo nebránil. Že v místech, kde očekávali silné izraelské hlídky, nikdo nebyl.

Jak si to vysvětlujete?

Že je to selhání izraelských zpravodajských služeb a jejich komunikace jednak se zahraničím, ale také s lidmi, kteří jsou infiltrováni na území Palestiny a částečně i v hnutí Hamás. Je to jednoznačně chyba zpravodajských služeb a také zřejmě budou padat hlavy u nejvyššího izraelského armádního velení, protože reakce byla naprosto slabá a neadekvátní oproti tomu, co se stalo.

Až teprve teď, po čtyřech dnech se hovoří o tom, že Izrael konečně začal vojensky kontrolovat místa v hloubi svého území, kam se předtím podařilo Hamásu proniknout.

Lze to nazvat jako fatální selhání? Obzvlášť když jste říkal, že jsou izraelské tajné služby experty na podobné situace a nikdy nic nepodcení.

Ano. Hovoří se o tom, že když Hamás organizoval tuto operaci, tak se vyhnul jakémukoli kontaktu přes elektronickou komunikaci, mobilní telefony a počítače a všechno se řešilo buďto osobně, nebo písemně bez využití elektronických pojítek a zařízení. Izraelské zpravodajské služby mají totiž perfektně pokryté právě elektronické komunikační kanály a jsou schopné je monitorovat a odposlouchávat.

Obešli je tedy klasickou poštou a osobními schůzkami, jako tomu bylo v dobách před internetem a mobily?

Stoprocentně. Taky to potvrzuje skutečnost, že šlo o dlouho připravovaný útok, protože ta komunikace musela trvat oproti rychlé, elektronické, několik dlouhých hodin, ne-li dnů. Ale podstata a cíl tohoto útoku nejen mně zůstává skryta, o co konkrétně Hamásu šlo. Protože to, že by dobyli nějaká území a poté je kontrolovali, jednak odporuje arabské mentalitě. A také soustředění sil Hamásu není tak organizované, aby dokázali nějakou útočnou aktivitou získat nějaké území a následně ho vojensky kontrolovat. Na to nemají ani lidský a materiální potenciál, ani výcvik, de facto to neumí.

Co na to teď Izrael?

Bylo víc než jasné, že Izrael provede razantní, tvrdou a intenzivní odplatu a dojde k pozemnímu útoku s podporou vzdušných sil, k bombardování území a raketovému ostřelování infrastruktury v Pásmu Gazy. Bylo jasné i to, že Hamás soustřeďuje své síly a své štáby na místech a objektech, kde se nachází civilní obyvatelstvo, jako jsou nemocnice, mešity, obytné domy. To se samozřejmě stane předmětem ostřelování od Izraele a dojde ke ztrátám na životech a utrpí civilisté.

Zmínil jste pozemní útok. Neztratí Izrael svou početní a technickou výhodu v tom, že se bude bojovat ve městech, kde má Hamás své lidi, bunkry a umí se tam pohybovat?

Ano, jsou tam chodby, tunely a infrastruktura, která se nachází v obytných částech. Pásmo Gazy je území o velikosti nějakých 360 kilometrů čtverečních, na kterém žije minimálně 2,3 milionu obyvatel. Takže je to velmi hustě osídlená zóna, v níž se budou pohybovat vojska, bude se tam bojovat, ale Izraelci jsou na tohle cvičení. Budou tam postupovat koordinovaně. Proti nim zase budou stát příslušníci hnutí Hamás, kteří nemají co ztratit a vědí, že se z nich stanou mučedníci oslavováni několik dalších let. To vše napovídá tomu, že tam dojde k velkým ztrátám jednak na obou stranách konfliktu, ale i obyvatelstva, a také infrastruktura pozná, zač je toho loket.

Izrael se teď nachází v podobné situaci jako po teroristickém útoku na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Také tam došlo k flagrantnímu zanedbání bezpečnostních opatření a ke ztrátám na životech izraelských sportovců. Odpověď pak byla velice razantní. A v současné době je situace v Izraeli taková, že roztříštěná politická sféra se dokázala sjednotit s vědomím, že musí radikálně odpovědět na takové incidenty. Tudíž odpověď i teď bude razantní. Otázkou je, jak dlouho to bude trvat. Izrael se samozřejmě bude snažit, aby to bylo uděláno co nejrychleji a razantně, a pokud možno s co největším dopadem na hnutí Hamás. Musí udělat všechno pro to, aby ukázal, že jeho nedostatek na začátku byl jen dílčím zlomkem, který se už víckrát nebude opakovat, a že Hamás a nikdo další nemůže počítat s tím, že by se něco takového stalo znovu. Izrael se ale v tomto případě nebude ohlížet na to, jestli to odnesou civilní obyvatelé, či nikoli.

Hamás využil situace, kdy se na izraelském území konal hudební festival, kde přišlo o život 260 účastníků a jeho jednotky tam zajaly spousty rukojmích včetně zahraničních účastníků. Izraelci možná počítají s tím, že apel zemí, jejichž občanů se to týká, bude takový, aby omezil svou intervenci a snahu se mstít příslušníkům Hamásu za tuto akci. Ale znovu připomínám atentát v Mnichově, po kterém Izrael nechtěl ukázat svoji slabost, šel přes mrtvoly a razantně ukázal, že se dokáže revanšovat a že svou existenci a pozici bude hájit za každou cenu.