Expert na mezinárodní právo: Zatykač na Netanjahua je taková knížecí rada Izraeli

Prokurátor (Karim Khan) asi přesvědčil soud, aby nějakým způsobem jednal, ale neznamená to, že Netanjahua někdo odsoudí, i kdyby ho Izrael vydal. Já bych to chápal jako politický signál, který v zásadě nic neznamená. Je to podle mého signál pro Izrael, aby zvažoval svou obranu tak, aby nebylo porušováno válečné právo a lidská práva, aby šetřili životy nevinných civilistů. Ale to je taková knížecí rada. Jak to má ten Izrael dělat, když se Hamás chová tak, jak se chová?

Omezuje to možnost Netanjahua cestovat do zemí, které mají povinnost vydávat lidi k stíhání trestnímu soudu. Ale opakuji, i kdyby byl vydán, kdyby ten proces probíhal, tak ještě není nikde dáno, že by byl odsouzen za to, co je mu kladeno za vinu.

Válečné právo samozřejmě zakazuje nerozlišující nálety na civilní cíle, ale v tomhle případě je otázka, jestli to bylo bombardování, nebo legitimní útok na cíle, v nichž jsou teroristé nebo ozbrojené síly Hamásu. Ti se podle mě opakovaně dopustili válečného zločinu tím, že umisťovali svá vojenská zařízení mezi civilní cíle. To je zakázáno válečným právem. Pak je ale otázka, jak tomu čelit.

To obvinění tam je. Objektivně je pravda, že se zásobováním civilistů v Pásmu Gazy problémy skutečně byly. Do značné míry to ale ztěžovali členové Hamásu, kteří se neštítili dokonce na civilní obyvatelstvo útočit a pak to svádět na Izrael. Myslím si, že kdyby se začalo vyšetřovat, tak by sklapla palestinská PR propaganda o tom, že za vše může Izrael. To tak úplně není a už vůbec to není tak černobílé. Situace je složitá, Izrael se snaží něco s tím dělat a v zásadě tu humanitární pomoc těm lidem Izrael poskytoval z velké části sám, takže kdybychom mluvili o genocidě, tak to takhle nevypadá.

Prokurátor musí prokázat, zda je to v příčinné souvislosti s jednáním Izraele a nikoliv druhé strany. Je to složitá věc k dokazování.

Útoky mají být proporcionální, mají šetřit civilní obyvatelstvo, ale když nemáte žádnou jinou volbu, než to přesto zkusit, a jsou nějaké vedlejší škody, tak si nemyslím, že je samo o sobě jasné, že by za to mohl být někdo odsouzen. Jsem si nicméně vědom toho, že v řadě případů jsou oběťmi nevinní lidé, což je smutné.

Já si myslím, že ne. U Mezinárodního trestního soudu se ctí presumpce neviny, takže dokud někdo není odsouzen, tak se na něj pohlíží jako na nevinného. Je tam nějaké podezření, do jisté míry asi něčím opodstatněné, protože něčím musel žalobce soud přesvědčit k vydání zatykače, ale podle mě to ještě nic neznamená. Ale zatím jsem ten zatykač neviděl.

Musel by je buď vydat Izrael sám, nebo je vydá stát, který bude mít toho představitele cizího státu, který se má vydávat, ve své jurisdikci. Ta země by musela plnit svůj závazek vyplývající z Římského statutu vydávat tyto stíhané osoby do Haagu.

Přesně tak. On teď ale, předpokládám, stejně moc necestuje.

Kdybychom ho nezatkli, tak bychom mohli být obviňováni z toho, že nedodržujeme své závazky, které vyplývají z Římského statutu. Otázka je, jak moc velká by mohla být teoreticky sankce. Je to ale sporné.

My máme nepochybně zájem na tom, aby váleční zločinci nebo zločinci proti míru, lidskosti byli trestáni. Na druhou stranu není na nás posuzovat, jestli se někdo něčeho dopustil nebo nedopustil, a měli bychom to plnit.

A v tomto případě máme tu volbu buď vydat, nebo nevydat. Buď si pohněvat Mezinárodní trestní soud, anebo nebýt loajální našemu tradičnímu spojenci. Je to taková Sophiina volba, ale myslím si, že taková situace nenastane.

Chápu, kam směřujete. Je to možná obrana, ale v tom rozhodování je to tak, že soudní senát rozhodne o tom, že ten, kdo je podezřelý ze spáchání zločinů, má být předveden před soud a začalo se zjišťovat, jestli se obvinění zakládá na pravdě či ne.

V této fázi právě mohou zaznít argumenty, že není žádná jurisdikce, pak by tam asi byl spor o výklad Římského statutu. Nemyslím si ale, že by to uspělo. Je pravda, že by to měly být činy spáchané na území smluvní strany. Kdybychom se bránili tímto způsobem, tak to asi lze, ale asi by soud vycházel spíše z formálních předpokladů, že Palestina je smluvní stranou Římského statutu. Teď je otázka, co z té Palestiny to je, protože ona nemá žádnou reprezentaci a už vůbec ne žádnou politickou legitimní reprezentaci. To, že Palestinu uznáváte nebo neuznáváte, asi není tak rozhodující jako to, zda je či není smluvní stranou.

Složitě, ale ano. Může se něco zahájit, činit nějaké kroky v této věci, třeba vyšetřování a dokumentace, ale je to pak bez možnosti někoho potrestat. Je to takové právní monstrum. Jestli budou pokračovat, tak to bude podlamovat i autoritu ICC.

To je do jisté míry pravda, ale je tam otázka posouzení toho, na základě čeho byl ten zatykač vydán. Já s tím argumentem v zásadě souhlasím, protože si nemyslím, že by Izrael měl zájem vyhrotit konflikt a likvidovat civilní obyvatelstvo. Kdyby chtěl páchat genocidu, tak se chová jinak, ale ti teroristé z Hamásu mají vlastní obyvatelstvo jako rukojmí a používají je jako živý štít.

Kdybychom to dovedli do absurdna, tak byste musel připustit, že vás teroristé z Hamásu zlikvidují, budou na vás střílet zpoza pochodujících civilistů a vy nebudete moci nic dělat. To je absurdní představa v tomto ohledu. A to, že útočili neustále na Izrael, posílali na něj rakety, unášeli lidi do Pásma Gazy, je pravda. Situace je velmi komplikovaná, ale Izrael má právo na vlastní obranu. Ať někdo řekne, jak se má Izrael bránit v tomto případě.